21. Ptal se po tobě

36 5 0
                                    

Doufám, že se vám bude líbit a už jsem vymyslela další části :3 Vote a koment potěší :) a hlavně budu vědět, že si to nepíšu sama pro sebe :))

-Míša*

Skoro vůbec jsem nespala. Pořád tomu nemůžu uvěřit. Asi tak do pěti jsme si s Alexem povídali na jeho posteli. Pak jsem si lehla a 'šla' spát, protože jsem viděla jak je Alex unavenej a je vzhůru jen kvůli mně. Je to strašně hezký, když víte že aspoň máte někoho, komu můžete věřit a nikdy vás nezklame. Je devět. Měla bych už jít. ,,Ty už jdeš?''

,,Promiň, nechtěla jsem tě probudit.''

,, To nevadí.'' usmál se rozespale.

,, Musím si jít zabalit, těch pár věcí. ''

,,Přijdeš potom ještě?'' zeptal se s nadějí v očích.

,, Stejnak s nikým jiným mluvit nechci.'' vyšla jsem na chodbu a zavřela dveře.

Z pohledu Alexe:

PROČ JE TO TAKOVEJ IDIOT? PROČ TU HOLKU TAKHLE TRÁPÍ?? Nejradši bych mu rozbil hubu. Neváží si toho co má. Nikdy bych se takhle k holce nezachoval. A už vůbec ne k ní. Povídali jsme si skoro celou noc. Povídala mi o své matce, otcovi, jak se dostala do děcáku, jak tam začalo hořet, jak se poznala s Jeremym, jak se scházeli... Vážně řekla mi snad asi všechno co prožila. Chci jí vídat i když tu nebude. Budu za ní dojíždět. Ještě jsem ji to neřekl. Chci ji vídat a vědět, že je v pořádku. Musím to vědět. Opět jsem zavřel oči a usnul.

Z pohledu Cathrin:

Jen co jsem otevřela pokojové dveře, už jsem chtěla být pryč. Pořád si vybavuju ten moment, co na ní ležel a líbali se. Nikdy na to nezapomenu.

,,Kate, kde jsi byla ? Hledala jsem tě všude.''

,,To by jsi mě asi našla, kdyby jsi hledala všude.'' řekla jsem podrážděně. Ani nevím proč, ale nechtěla jsem se s ní bavit.

,,Ehmm Jeremy se po tobě ptal a jakmile jsi utekla tak začal všechno rozbíjet.'' informovala mě. I kdyby rozmlátil celou kolej, je mi to jedno.

,,A?'' začala jsem si rychle balit, protože jsem chtěla už vypadnout za Alexem.

,,Měl o tebe strach a já taky.''

,,Nemusíš si dělat starost.'' poslední věci a vypadnu. Jelikož jsme tu byli tři měsíce, tak nám bylo zajištěno pár kusů oblečení a tak.

,, Neudělal to naschvál.''

,,Co jsi jeho tlumočník? Zaplatil ti?'' vyprskla jsem. Na tohle nemám. Nepotřebuju poslouchat kecy jak to nechtěl udělat.

,,Jen nechci aby to takhle dopadlo.'' podívala se na mě ublíženým pohledem.

,,Děkuju, ale vážně si nemusíš dělat starost.'' zapla jsem kufr a šla ji obejmout.

,,Já teď ještě půjdu, uvidíme se u oběda.''

,,Kam jdeš?'' hodila po mě nechápavý pohled.

,,Za Alexem. '' nečekala jsem na odpověd a vyšla jsem na chodbu. Chtěla jsem co nejrychleji zase zalézt, ale zadržel mě. Chytil mě jemně za ruku. ,,Počkej prosím.''

Život CathrineWhere stories live. Discover now