25. Výhoda

31 5 1
                                    

Omlouvám se, že je to trak krátké :/

-Míša*

,,Kate,pojď je večeře.'' vešla do pokoje usměvající se Robin.

,,Nemám hlad.''

,,Copak chceš skončit jako anorektička?'' zeptala se mě provokativně.

,,Ne . Prostě nemám hlad.''

,,Fajn já tě nutit nebudu.'' zavřela dveře a mně zase po tváři stékaly slzy.

Přicházej od něho každou půhodinu SMSky. Proč mi to dělá? Jenom mi to zhoršuje. Nechci na něj myslet. Pokouším se tada o to i když to nezabírá, vždycky se mi připomene. Vypnula jsem mobil, vyndala z něho sim kartu a dala ho do nejspodnějšího šuplíku. Jeden problém vyřešen. MAMINKO, KDYBYS TU BYLA SE MNOU. PROČ JSI ODEŠLA? STRAŠNĚ MI CHYBÍŠ. KÉŽ BYCH MOHLA BÝT, TAK DOBRÝ ČLOVĚK JAKO JSI BYLA TY.

Tentokrát někdo zaklepal.

,,No..''

,,Řekla jsem si,že když si ty nepůjdeš pro jídlo, tak ti ho aspoň přinesu sem.'' strašně mě to potěšilo. A popravdě jsem měla děsnej hlad.

,,Díky.''

Když jsem dojedla zůstala tam se mnou a já byla i ráda, protože aspoň trošku na něj můžu přestat myslet. A asi tak po dvouch hodinách, co jsme si povídaly se mě zeptala: ,,A co Alex?''

A KURVA. Rychle jsem šáhla do toho šuplíku, kam jsem předtím mobil dala a hned do něj dala SIM kartu. JAK JSEM NA NĚJ MOHLA ZAPOMENOUT? ON TAM BYL SE MNOU V TOM NEJHORŠÍM A JÁ NA NĚJ ZAPOMENU. BOŽE, JÁ JSEM KRÁVA. No ten mobil tam moc dlouho nevydržel. Jak jsem mohla čekat. 6 zpráv a všechny v podobném stylu, jestli jsem v pohodě, jestli se mi něco nestalo, ať se mu ozvu atd.. Taky tam byly od Jeremyho, ale ty jsem ignorovala. Hned jsem odepsala Alexovi, aby si nedělal starost.

,,No nic hele, já už půjdu. Ty se pořádně vyspi a zítra tě chci vidět na snídani.''

,,Neboj.'' usmála jsem se takovým ‚fake smilem'.

Stačí jeden úsměv a všichni si myslí, že jsi v pohodě, šťastná a bez starostí a ono to je všechno naopak. Nebo taková ta fráze ‚jsem v pohodě' a všichni vám uvěří. Někdy si vážně myslím, jestli jsou opravdu tak vypatlaní, že to nevidí a nebo že to tak dobře hraju. Mně stačí znát tu osobu tři dny a vím kdy něco předstírá ale ti lidi kteří mě znají osm let nic nepoznají. Je to výhoda.

Život CathrineWhere stories live. Discover now