Noc na dnešek byla strašná. Pořád jsem se převalovala a nemohla usnout. Ti kluci byly vážně divní a s Rob od té doby, co jsem přišla tak jsme nepromluvily ani slovo. ANI SLOVO. Když si to tak vemu tak je to skoro celý den. Ale prostě ani jedna neměla náladu. Obě jsme z toho pořád v šoku. Jediný domov, co máme a on shoří.. A taky s Jeremym se už asi neuvidím.. Než děcák opraví bude chvíli trvat.. počítám tak 3 měsíce. A to už na mě zapomene a najde si někoho, kdo s nim bude trávit více času.. Kdo by taky chtěl být s holkou z děcáku.. která nemá rodiče a ani domov.
,, Čau, jdu si pro nabíječku.'' oznámil mi ten kluk ze včera, v devět ráno, když jsem byla ještě v posteli. ,,Neumíš klepat?!'' zavrčela jsem. ,, Pro vlastní věci se neklepe.'' a pořád tam stál a čuměl na mě. Šáhla jsem vedle postele pro nabíječku, aby konečně vypadnul a prohlásila: ,,Ty jsi fakt idiot.'' Hodila jsem ji po něm a on ji chytil. ,,Ale copak? Pořád mi něco dlužíš!"mrknul na mě a odešel. Snídani tu dělají lepší než u nás. To musím uznat, ale radši bych snědla 20 rohlíků s marmeládou a být 'doma' než tady. ,,Au!'' otočila jsem se a za mnou stál ten debil. Neznám jeho jméno a nehodlám se ptát, takže ho budu označovat takto. ,,Drž se ode mě dál, díky.'' Neměla jsem chuť se sním dál vybavovat, tak jsem otevřela dveře a vešla do pokoje, kde nikdo nebyl. ASI NORMÁLNĚ KAŽDOU HOLKU MLÁTÍ PO ZADKU.
Zbytek dne byl až nudný k smrti. Tady nejsou žádné služby, žádné práce, prostě nic.. Takže mi nic jiného nezbývalo, než být zavřená v pokoji, koukat do zdi, na televizi nebo do mobilu. Což bylo stejnak k ničemu, protože Jeremy stejnak nenapsal, Už jsem ho omrzela. Dalo se to čekat. Ashly jsem tu zatím viděla asi jednou. Zvláštní když je se mnou na pokoji. Nejspíš je u nějakého kluka. To by se k ní hodilo. Asi si říkáte, že když je někdo z děcáku ,tak jsou všichni hodní k sobě a všeho si vážej... Jo najdou se i případy jako je Ashly.
Další část je tu :))
