Zůstala jsem stát s otevřenou pusou a nevěřila jsem svým očím. Na mé posteli se váleli dva lidi. Jeremy a nějaká holka.. počkat! Ta holka je Ashly. TO SI DĚLÁTE PRDEL?! Hned jak jsem dveře otevřela, tak se Jeremy odtrhl od Ashly a čuměl na mě stejně jako já na něj. ,,Cathrin já ti to vysvětlim. '' přišel ke mě a chtěl mě asi vzít za ruku, ale já jsem uhla. Stekla mi jedna slza po tváři. JAK MOHL? ,,Tohle nemusíš vysvětlovat. '' Otočila jsem se od něj a vyběhla z pokoje rovnou ke schodišti. Vyběhla jsem na velkou zahradu, kde byla už tma.
Sedla jsem si na moje oblíbené místo a přitáhla si nohy k sobě. Zase ta debilní otázka. PROČ? S ASHLY... A TO ŘÍKAL, ŽE MĚ MILUJE! VŠECHNO BYLY JEN KECY... SLOVA, KTERÉ PRO NĚJ NEMĚLY VÝZNAM...ALE PRO MĚ.. PRO MĚ TO BYLO NĚCO VÍC NEŽ JEN SLOVA.. NĚCO, CO MI NIKDY NIKDO NEŘEKL..BYLA JSEM TAK NAIVNÍ A MYSLELA SI, ŽE MĚ OPRAVDU MILUJE.. PANEBOŽE JÁ JSEM TAKOVÁ KRÁVA! A TO ŘÍKAL, ŽE BY MI NIKDY NEUBLÍŽIL. Usmála jsem se ironicky nad touhle myšlenkou. Slzy mi tekly čím dál tím rychleji a nemohla jsem přestat. Zítra odjedeme a já už ho nikdy neuvidím. Čím dál tim víc jsem brečela. NIKDY už ho neuvidím. Ani se s ním nerozloučím. Měla jsem zůstat v děcáku a nikam nechodit běhat. Nepotkala bych ho. Seděla jsem tady tak dobrou hodinu, když na mě promluvil hlas a já pořád brečela.
,,Nestojí ti za to. ''
,,Alexi, on byl pro mě všchno. Všechno co jsem měla. '' povzdechl si a sednul si vedle mě. S Alexem jsme se za ty 3 měsíce hodně spřátelili. Je to nejlepší kamarád, kterého jsem mohla potkat. ,,Bude to dobrý.'' objal mě a já pořád brečela. ,
,Děkuju ti.''
,,Za co?'' zeptal se nechápavě.
,,Za to, že jsi tu aspoň ty.''
,,Já tu budu s tebou pořád. Já tě nezklamu.''
Mlčela jsem. Neměla jsem slov. Jenom jsem byla v jeho objetí a jenom brečela. Nikdo nás tu nemohl najít ani vidět. Tohle místo známe jen my dva... teda ještě Jeremy, ale on by sem teď nepřišel.. Chtěla jsem tu zůstat až do rána, ale Alex si stál za tím, že by mi tady byla děsná zima a že by tady zůstal se mnou a to jsem nechtěla. Nechtěla jsem, aby tu mrzl se mnou. Tak mě chtěl odvést do pokoje, ale to jsem odmítla. Nechci tam. Nechci vidět už jenom ty dveře. Tak mi Alex nabídl, že můžu přespat u něj. Je sám na pokoji. Jsem mu tak vděčná. Opravdu nejlepší kamarád. Nikdy tě nenechá se utopit. Radši se bude topit s tebou, zatímco se ostatní budou dívat a smát.
Dofám, že se vám tahle část líbila. :)
Kdybyste měl někdo nějaké otázky nebo něco tak napište do komentářů a já vám dám svůj facebook. :)
-Míša*
