Hátka

110 10 1
                                    

V nemocnici si mě nechaly ještě týden protože se můj stav zhoršil. Petr už tři dny nepřišel což je divný ale co. ,,Ahoj promiň ale neměly jsme čas se zastavit."řekl Iza mezi dveřmi a za ní šla Zuzka, přišly protože mě mají propouštět už jsem byla oblečená a čekala na doktorku. Chvíli jsem si povídali o tom jak se mají Zuzčiny slepice co čůraj ropu na Marsu a že okurky ovládnou svět a další věci.,, Já nechci aby ses naštvala" řekla patrně Iza ,,ale Petr tě podvedl s Eliškou." já se na ni nevěřícně podívala,, To je jen vtip že jo."zeptala sem se, ona jen sklopila hlavu a Zuzka mi odpověděla,, Ne Iza mluví pravdu. Ela se s tím chlubí už čtyři dny. Tóňo je nám to líto fakt." chvílí mlčely ,,To není pravda to by neudělal. Ona si to vymyslela jak jí můžete věřit ,znáte ji." brobořila jsem ticho,, Je to pravda mluví o tom i kluci, prý jim to řekl Petr." potichu promluvila Iza. Nahrnuly se mi slzy do očí a já začala brečet ,zpomněla jsem si na ty strašný kecy všech kluků , nikdy tě neopustím nebo nebudeš nikdy sama a další lži. Přišla doktorka s papírama a mohly jsme jít celou dobu jsem byla jak chodící mrtvola kdyby jsme nepotkali Dana s Robinem a Olym tak by sem neměla na obličeji ani decetni úsměv. Stavyly jsme se v cukrárně a šly na hřiště,došly jsme domů a všechna tady bylo na stejném místě jako když jsem odešla až na flašky od alkoholu který byl všude kam se člověk podíval samozřejmě byly i na mích teť už politých nákresech. Z pozarohu vylezl Petr s kruhy pod očima a pořádnou kocovinou ,, Ahoj."řekl a chtěl mi dát pusu,, Né, co se tady stalo?"nahodilá jsem tázaví víraz ,, Jen sem trochu oslavoval."zašeptal mi do ucha svým opilím hlasem a koukal se za mě rázem se narovnal a šel za Daném který stál za mnou,, Takže ty si myslíš že když pro ni nedojde její přítel tak si s ní můžeš začít. Jo tak to se pleteš." vyjel po Danovi a zašal ho mlátit ,, Nech ho nic ti neudělal." začala jsem ho odstrkovat,, Nikdo mi nebude dělat do mojí holky." v tuhle chvíli jsem se sice jo je hezký že se o mě bojí ale Dan je jen můj nejlepší kamarád to už trochu přehnal,, Jo a do jaký holky já tady žádnou tvoji holku nevidím."řekla sem s klidem,, Počkej co vždyť." nedořekl a přestal mlátit Dana já šla k němu a začala se strachovat,, Si v pohodě." Daň jen přikívl ,, Tentokrát si mě nezachránila." řekl a pousmál se,, Promiň za něj řekla sem a šla do pokoje. Po chvíli za mnou přišel Petr,, Jak si to myslela." zeptal se a koukal jak mu balím věci ,, Tak jak jsem to řekla." otočila jsem se a dala mu do ruky tašky s jeho věci a vystrčila jsem ho z pokoje ,, Víš co já půjdu sám s někým takovým tu nevydržím." řekl a šel se odout,, Říká ten kterej se vyspí s tou děvkou Elou když jsem v nemocnici."na tohle se za Petrem zavřely dveře a já šla za klukama do obýváku,, To si neměla dělat to malí nebude mít tátu." řekl Dan a podíval se na mě se svím rozbitým obličejem,, Vážně tě to nebolí."odbočila jsem od témata on si je povzdechl a neřešil to po chvíli Robyn usnu a tak jeli domů a já začala uklízet. Po hodině sem si šla lehnout protože bylo pozdě.
Ráno mě probudila sladká vůně palačinek. Došla jsem do kuchyně kde stál u sporáku Štěpán,, Ahoj, co tady děláš."zeptala jsem vzala jsem si suchou palačinku a sedla si na stůl,, Ahoj, co mi to žereš." řekl a plácl mě po ruce,, Auu co děláš."podívala sem se na něj jako bych se měla co nejdříve rozbrečet ,, Promiň,přišly jsme tě navštívit." usmál se  a začal mě hladit po ruce ,, Počkat vy?" vytrhla sem svou ruku z jeho. Najednou se ve dveřích objevil Kuba za ním stál Radek s Pepou a koukali na mě jak na dítě na hračku v obchodě,, Naše šípková Růženka se nám probudila." řekl se smíchem Kuba,, Jo máme ti vyřídit že Jura přijede i s jídlem." otočil se na Štěpána Radek ,, Já mám jen jednu otázku. Jak dlouho tady jste."zeptala sem se a střídavě koukala na Štěpána a na kluky,, Asi hodinu sebou dvě." pokrčil rameny Štěpán,,Takže mi chcete říct že jste se na mě dívaly celou hodinu."zeptala sem se s vyděšeným vírazem,, Seš hrozně roztomilá když spíš."řekl Pepa a mrkl na mě,,Hej je to moje ségra jasný." propaloval ho pohledem Štěpán,, No jo." řekli jednohlasně kluci a já se pousmála,, Je to divný.",, Co?"řekly zas zborově ,, Že jste se na mě dívali když jsem spala" začaly se smát ,, Jo jsme strašidelný." řekl Pepa,, No vidět ten tvůj hnusnej obličej poránu taky se leknutí." usmála sem se a kluci dostaly záchvat smíchu a Pepa se na ně nechápavě koukal.,, Já za chvíli příjdu."slezla sem ze stolu a prošla kolem kluků a v tu chvíli jsem cítila pohledy na mém zadku ,, Hoši je zadaná."ozval se Štěpán,, No je škoda že jsem nechala tvího bráchu že jo."řekla jsem a zmizela za rohem.
,,Sluší ti to."řekl Pepa a Štěpán ho propaloval pohledem,, Hej nedáme si krvavího stjka. V tu chvíli se mi udělalo špatně a běžela jsem se zakrytou pusou na záchod. Kluci se kolem mě slétli jak holubi na zrní,, Si v pohodě." zeptal se mě starostlivě Štěpán,,Jo. Jen se mi udělalo špatně to bude dobrý. Fakt" pousmála jsem se,, Nevypadá to tak."ozval se Radek. V tu chvíli někdo zazvonil a ve dveřích se objevila Áňa,,Ahoj jak se má prcek."podívala se na mě,, Jakej prcek?" zeptal se Štěpán a podíval se na mě távavým pohledem a já jsem Áňu propalovala pohledem. Zvedla sem se a šla do svého pokoje. Vrátila sem se s

Mám bratraKde žijí příběhy. Začni objevovat