O životě víme mnoho.
Třeba to, že básní plynou
rýmy jako říčkou pstruzi.
V této jich však zní jen málo.
Poezie také bývá
snivá jako parná vůně
jehličí. Že dýchá půdou
tady? To se vám jen zdálo.
Tyto verše jsou jen pouhou
prázdnou hříčkou bez nápadu,
pustou jako srdce ptáků
zabloudivších po setmění.
Zeptejte se filosofa,
co on říká. Beze slova
odpoví vám jeho oči:
"Zde? Zde hlubší smysl není."
ČTEŠ
Vznešená utrpení
PoesíaPoněkud podivná poezie se značně zastaralou estetikou vykrádající veškeré literární modernisty a další básníky, o kterých autorka zatím neví. Varování: čtení pro vás možná bude utrpením.
