2.

487 20 1
                                    

Všichni s toho měli radost, ale já ne. Evropu nesnáším a stěhovat se tam nechci. Udělala bych cokoliv abych tam nejela, ale to stejnak nepomůže. Sbalila jsem si věci abych si tam odvezla úplně všechno. Pak jsem odešla z domu a šla se rozloučit z holkama. Holky brečely a já taky. Okolo Sedmý jsme se rozloučili a já šla domů.
Doma mi mamka řekla ať si dovolím zbytek, že zítra odjíždíme nebo-li odlétáme. Když jsem měla dobaleno, tak jsem se šla vykoupat a spát. 

Ráno jsem mohla spát do kolika chci jelikož mě mamka nepustila do školy, protože odlítáme hned okolo šestý večer a musíme všechno dobalit. Mamka dobalovala kuchyň a já jí pomohla, kluci si dobalovali pokoje a i koupelnu a táta pomáhal stěhovákům do auta odnést nábytek, který povezeme sebou. Po dlouhých asi pěti hodinách jsme to měly hotový a dům byl téměř prázdný. 

Hned jsme pak nasedli do auta a do kufru daly kufry a veškerý zavazadla. Na letiště jsme přijeli okolo čtvrtý jelikož tu musíme být dvě hodiny předem.

Když po dvou hodinách konečně přistavily letadlo, tak jsme daly letenky letušce a šly si sednout na svá sedadla. Mamka seděla s tátou. Bien a Hao seděli před nima a já s Teem (Teo) před klukama.

Cesta trvala nějaký ty čtyři dny, takže jsme tam přijely okolo desátý večer. Vzaly jsme si zavazadla a daly jsme je do auta, který už jsme tady měly přistavený. Moje první dojmy nebyly nic moc, ale dalo se to. Autem jsme odjely do menšího městečka kousek za Ústím, který se jmenuje Děčín. Bylo to tu malý a byl tu bordel, ale to bylo to nejmenší co by mi mělo vadit.

ŠikanaKde žijí příběhy. Začni objevovat