Šikana

12.

Ráno mě vzbudili okolo sedmý a dali mi snídani.

Sestra: „Po snídani půjdete na rentgen".

Já: „Dobře".

Nesnášela jsem rentgeny, ale co se dá dělat.
Snědla jsem snídani a čekala až přijde sestřička. Přišla asi do pěti minut. Odnesla talíř a do chvilky se vrátila i s vozíčkem. Vypojila mě z nějaký malý hadičky, kterou jsem měla v ruce zapíchlou a pomohla mi si sednout na vozíček. Odjely jsme do nějaký větší čekárny kde si mě převzal nějaký doktor nebo kdo to byl. Na recepci vzal číslo a počkali jsme až nás pustí do rentgenovací místnosti. Do chvilky už jsem byla vevnitř. Udělali mi rentgen břicha a pak ještě půjdu na ultrazvuk břicha.

Na ultrazvuku jsem si lehla na lehátko a vyhrnula jsem si tričko. Doktorka mi napatlala na břicho nějakou tekutinu, mastičku nebo co to je a nějakým strojem mi po tom přejela. Pak už bylo hotovo a odvezli mě zpátky na pokoj. 

Chvilku jsem se tam jentak převalovala, ležela a byla na mobilu. Samozřejmě ne naráz. A než jsem se nadála sestřička mi přivezla oběd. Položila mi ho na takovej tác a odešla. Snědla jsem to a dala to i s tácem na stranu. Ještě chvíli jsem tam ležela a pak usnula. Ani jsem si nevšimla, že tady někdo byl.

Vzbudila jsem se okolo pátý večer. Sestřička už mi sem dala večeři. Byla ještě teplá takže jí musela přinést před chvílí. Po jídle to sestřička odnesla a já byla na různých sociálních sítí.