Šikana

16.

K večeru, když už se stmívalo, tak jsme se všichni sešli v obýváku kromě Tea, ten už spal a udělali jsme si večer plných filmů a her. Po dlouhé době jsem se cítila šťastná. Bez Veroniky nebo jak se jmenuje a jejího spolu kraviček. Hráli jsme zrovna monopoly a u toho jsme koukali na Rychle a zběsile 7, když v tom náhle vyplý proud. To by nebyl den kdyby se v něm něco nepokazilo. Všichni jsme se lekli a nadskočili. Pak Bien šel najít nějakou svíčku a sirky. Když nic nenašel tak jsme si zapla baterku na mobilu. S pohodovýho dne se to zase muselo pokazit. Říkala jsem si pořád v hlavě.
Uklidili jsme hru a šli všichni tři spát.

Ráno všichni šli do školy kromě mě, protože ještě nemůžu jít nikam až se uzdravím. Ale jelikož jsem to já, tak jsem se stejně vzbudila brzo. Ještě chvíli jsem byla na mobilu a celkově na sociálních sítí. Asi po hodině jsem se chtěla jít obléknout, ale na Veroniky profilu na facebooku jsem uviděla napsaného něco o mě. Začala jsem číst.

Ta kráva z mojí třídy. Ta zasraná vietnamka to někomu řekla a teď po nás jde ředitelka. To si ještě vypije. Musíme jí udělat pomstu.

Začala jsem brečet. Bylo tam toho napsaného víc, ale já už jsem to nechtěla číst. Nemohla jsem takhle už dál. Ale zemřít taky ne. Proto jsem si vzala v šuplíku tu blýskavou věc a udělala si malinkou čárku. Ještě, že dneska je chladněji. Vzala jsem si teda černý crop top s dlouhým rukávem a k tomu černý legíny. Lehce jsem se namalovala a udělala ze sebe člověka. 

Ahoj všichni,

Rozhodla jsem se tenhle příběh ukončit. Snad se vám příběh líbil. Vím nebyl nic moc, ale to ostatně žádný můj příběh nebyl dokonalý. Začala jsem přemýšlet i o 2. dílu, ale ještě nevím.

Když tak mi napište do komentářů jestli chcete druhý díl. Děkuji-.

Vaše SadGirl