Studentské básně jak jim zobák narost

Osoba

S ní se každý jednou sejde

každý jednou pouze
nezaleží jak dlouho jde
ať krátce nebo dlouze

nikdo se s ní nechce potkat
každý se cítí nešťastně

a nezbývá nežli doufat

že nebude to předčasně

I já naříkal, tiše seděl

a společnosti stranil se

tenkrát jsem ještě nevěděl
co se má stát, staniž se

nemá cenu se s ní trápit
nedá se jí vyhnout
lepší je se s ní pozdravit
svůj osud tím přijmout

života je třeba užít

nedržet se nazpátek
a kdo to ví, kdo to tuší
snad je to jen začátek