Studentské básně jak jim zobák narost

Souboj

Stojím sám, proti mne on
čekáme až zazní polední zvon
kdo dřív tasí a trefí cíl
o smrti rozhodne jen pár chvil

Náměstí prázdné, kostelní věž

zvuk zvonu nikdy není lež

čeká se na pravé poledne

kdo smrti v tvář pohlédne

První odbití, tuhne krev
vzkypí a zas sklidní se hněv

Druhé odbití, tik v oku

tahle chvíle trvá několik roků

Třetí odbití, v rameni cuk

šumení v uších, divný zvuk

Čtvrté odbití, vzpomínky
na přátele rodinu, obětí maminky

Páté odbití, důvěry příval
bůh nedovolí aby on to vyhrál

Šesté odbití, už jsme v půlce
prosím, přej štěstí mé kulce

Sédme odbití, pohled do očí

funebrák to tu dokončí

Osmé odbití, jaké je nebe

ve spáncích krev mi tepe

Deváté odbití, a jaké peklo
pár kapek potu mi po zádech steklo

Desáté odbití, je něco dál?
vždyť dnes nezemřu, co bych se bál

Jedenácté odbití, vteřina pouhá

oproti této není žádná dlouhá

Dvanácté odbití, rychle tas...
toto se děje zas a zas

Všemi životy si tato chvíle cestu klestí
dva soci, stojící na náměstí