Studentské básně jak jim zobák narost

Měsíc

Jediná louka v okolí
zalitá bledým světlem
pod ní širé údolí
pokryté domy, městem

Odlepím se od stínů
obejme mne zář
celý se jí pokryju
tmavá je jen tvář

Vzhlédnu tiše na nebe
na bílou kouli měsíce
ach proč proč právě od sebe

jsem vždy vzdálen nejvíce

Proč neznám myšlenkové tlaky
v mojí vlastní hlavě
a přitom na kotouč nad mraky
bych dosáhl tak hravě