Studentské básně jak jim zobák narost

Bolest nicoty

šílená jak nikdy dřívebeze smutku, na rtech smíchemocí tvor v tobě dřímehluboko v očích tvých

vše nakonec dobře skončívšechno nějak dopadnebudu to já kdo pak skočímá květina uvadne

nevidíš či nechceš vidětzáleží na tom pramáloměl bych ti z života zmizetkolo se mi zlámalo

bolest stejná co tu žilazas je zpátky na místěžádná z věcí co kdy bylanepomůže v očistě

nejsem stvořen z nenávistiavšak jsem jen překážkaúsměv pouze ze závisticelá tvář jen přetvářka

kéž bych mohl s tebou býtikéž bych to jen dokázalvšak bez lásky musím žítiasi bůh tak rozkázal

mé srdce je černá díranevzejde nic dobréhonezbyla již žádná vírauvnitř těla chorého

tak pouze žal a s ním i závistsledují mé šlépějena podzim pad uschnutý list
na něm deště krůpěje

nemohu dát to co onii kdybych se rozkrájelodnes mne pryč, smutků koniproč bych tu dál otálel