Nushumuri - We wanna see... [DOKONČENO]

Část 6: Miniproblém

Nevnímala jsem Kazukiho ani Juna. A to byla docela velká chyba. Najednou jsem totiž ucítila na svých ramenou tlak. Mou tvář zabořil do jeho hrudi. Oknem fouknul chladný vítr a rozvlál mé vlasy. Rukama jsem se ho snažila odstrčit. Jakmile se mi to ale podařilo, všimla jsem si, že místo našeho obýváku stojím na chladné kamenné chodbě.
"Sakamaki, kde to jsem?!" zeptala jsem se, ale už do prázdna.
Naposledy se jen ozval hlas.
"Teď jsi moje," když mi někdo máchnul těsně před obličejem dlaní. Mé tělo bylo velmi těžké. Nohy mě neudržely a já spadla na bytost za mnou.
Jun.
Chytil mě do náruče. Cítila jsem každý jeho dotek, ale nemohla jsem nic dělat. Jakoby ze mě vyprchala všechna celá síla.
Jeho dotek byl jemný.
Skoro to vypadalo, že se bojí, abych se... Nerozpadla..
Někam mě nesl. Podrážky bot se dotýkaly podlahy a klapaly o ní. Rozléhaly se chodbou.
Pravidelný dech.
Otevřel dveře a i se mnou vstoupil dovnitř. Poznala jsem to podle hrozného zavrzání.
Potom jsem dopadla do něčeho měkkého....
Jeho ruce se ztratili.
Vnímala jsem, jak se pousmál.
Zašeptal:"Dobrou noc" a odešel.
Zůstala jsem sama...

Já vím, teď je to nehorázně nudné, ale i takové kapitoly jsou potřeba.
Zanedlouho se Shizuka znovu setká s Laitem a tentokrát to nebude tak lehké.... A příjemné setkání už vůbec ne.
Máte-li zájem, dnes mám do pěti volno, tak mě můžete natlačit na další kapitoly...
Je to na vás a vašem rozhodnutí.
Věřím vám ;)
Vaše Juliette 💚