Část 11: Jeho...

414 54 7
                                    

Koukaly jsme se jeden druhému do očí.
Ztráceli jsme se v nich.
Tak jako v tichu, které bylo mezi námi.
Jeho oči byly hrozně chladné. Zdál se bezcitný. Krutý. A já nevěděla, co mám dělat.
Pokud bych utekla, chytil by mě.
Pokud zůstanu, ublíží mi.
Ale to vlastně udělá tak nebo tak.
Zasmál se. Jakoby věděl, na co myslím.

"Vím, že teď si tě přivlastnil můj otec a ten jeho bratr...." Zvážněl. Stále ale byl příliš blízko.

"U nich v paláci se budeš chovat jakoby nic. Jakobys mě ve škole nepotkávala... Jakobych tu já ani moji bratři nebyli.
Ve škole.... Ale... Budeš..."
Odmlčel se a mě naskočila husí kůže.

"MOJE!
A pokud nepřijdeš nebo se mi budeš vyhýbat... Nemine tě trest...trest, který nechceš nikdy zažít! Varuji tě. A teď běž. Najdu si tě.... A dám ti pokyny, co uděláš..."

Nushumuri - We wanna see... [DOKONČENO] Kde žijí příběhy. Začni objevovat