Píseň ledu

7. Kapitola - Let přes moře

Stále jsem měl problémy věřit, že Astra skutečně mluví. Byly to dva dny od našeho prvního rozhovoru. A od té doby se snažila cvičit v umění jazyka co nejvíce. I Donia byla nadšená, když ji slyšela poprvé. Snažila se proto přimět Lormenra Astru imitovat. Mělo to ale přinejmenším zábavné výsledky. Podařilo se sice, aby její fialový drak začal vydávat zvuky připomínající řeč, měly však daleko k dokonalosti. Ta změť hrdelních zvuků, prskání a zadrhávání se měla k řeči stejně daleko, jako zvuk kovárny k ukolébavce. Navíc se Dottrhovi podařilo promluvit dřív. Ten s Astrou tolik času netrávil a za tento úspěch se zasloužil především Kif. Nicméně jsem věřil, že se díky Astře snažil o to víc. Hvitr i Tanza se pokusy dráčat mluvit náramně bavili. Byla to vzácnost vidět Tanzu otevřeně se usmívat, když většinou dávala najevo svou radost pouze malým pozvednutím rtů. Hvitr si vzal za cíl naučit dráčata alespoň trochu lépe artikulovat, než dorazíme na Ostrov. Říkal, že první dojem je velmi důležitý, i když často velice zavádějící.

Dráčata rostla neuvěřitelně rychle. Astra mi už byla hlavou téměř do půli stehen. Každým dnem sílila a Hvitr je kromě mluvení celé hodiny zaměstnával výcvikem v létání. Ne, že by se o let nepokoušeli již předtím. Létání bylo pro draky instinktivní. Jenže nyní potřebovala dráčata získat v krátkém čase co nejvíce zkušeností pro přelet. Jejich první pokusy o let připomínaly spíše nekoordinované výskoky s máváním křídly těsně nad zemí. Naučit se ovládat křídla chtělo praxi a snahu. Tou nejdůležitější schopností bylo vyhledávat křídly teplé vzdušné proudy. Umění nechat se unášet stoupavými víry horkého vzduchu bez jediného mávnutí křídel. Každý let, a nejen ty na dlouhé vzdálenosti, tato dovednost dělala jednodušší i bezpečnější. Kdykoliv byla příležitost, sedával Hvitr s dráčaty na vyvýšeném místě s křídly roztaženými proti větru, aby jim ukázal jak zvládnou jeho nápor a využít ho ke stoupání nebo klesání. Bylo zábavné pozorovat ten rozdíl velikostí křídel. A počáteční neobratnost. Kdykoliv to dráčata s náklonem křídel přehnala, přitiskl je vítr k zemi , nebo naopak otočil ve vzduchu a odhodil dozadu za ostatní draky.

V žádném případě se ale dráčata nemohla naučit létat jako dospělí draci v těch několika málo dnech, co nám zbývaly k výběžku pevniny, kterému lidé říkali Hashar. Nacházel na severní straně Severo-jižního zálivu a byl nejbližším pevninským bodem k Ostrovu Jezdců – tudíž i nejbezpečnější volba pro překonání moře. Jen zdánlivě. Byl to dlouhý do moře vklíněný výběžek pevniny zakončený vysokým strmým útesem. Díky váze dráčat nás prý Hvitr už nebude schopen celou cestu nést. Stálo by ho to příliš energie, kterou si nemohl v takové situaci dovolit vydat. A tak se bílý drak musel postarat o to, aby dráčata vydatně jedla a zpevnila potřebné svalstvo. Stále častěji se vydával na lov a dráčata bral sebou. Byla to pro ně dobrá příležitost naučit se samostatnému obstarání si potravy, ale také možnost zdokonalení v letu. Jakmile budeme nad vodou, nebude možné zastavit a odpočinout si.

Právě když Astra se spolu s Hvitrem, Dottrhem a Lormenrem vytratila na lov, zbylo mi více času na mé myšlenky. Hleděl jsem do ohně a nepřítomně svíral v dlaních kus chleba od večeře. Hvitr nechával dráčata zkoušet své lovecké schopnosti pouze na menších zvířatech. Měl jsem v bílého draka důvěru, že při lovu dráčata dokáže ochránit. Při jeho velikosti by se ani žádné zvíře neodvážilo je napadnout. Ale lhal bych, kdybych řekl, že jsem neměl o Astru starost. Možná rostla rychle a mentálně se vyvíjela ještě rychleji, ale byla to tak krátká doba od chvíle, kdy se probíjela skořápkou svého vejce. Teď jí čekala první velká zkouška. V duchu jsem si vyčítal, že bych měl mít v mou dračici větší důvěru. Věděl jsem, že stejné výzvě jsou vystaveni draci nových rekrutů každý rok. Astra se ukázala být neobyčejně schopnou a rychlou žákyní, jak v letu, tak i v jazyce. To však nezabránilo mému strachu našeptávat mi ještě děsivější věci v temném koutě mé mysli, bez ohledu na to, jak silně jsem se je snažil potlačit. Přelet na mořem mi dělal starosti. Věděl jsem dobře, že ne všichni draci před námi to dokázali.