Knock, Knock Jokes | Larry|

Part 11

Tak jo, výdech, nádech. Ještě jednou. Výdech. Nádech. To zvládneš. Harry se na mě povzbudivě usměje a zaklepe na černé domovní dveře před námi. Začnu se klepat a absolutně nevím, co dělat.
Dveře se otevřou a já uvidím snad stejnou osobu, jako tu, která nyní stojí vedle mě. Mé obočí vystřelí až do vlasů, a já zadržím dech. 
"Dobrý den, vy musíte být paní Styles" usměju se na paní svým neodolatelným úsměvem, a podám jí ruku. "Dobrý jsem Annie, ty musíš být určitě Louis! Prosím tykej mi" vřele se na mě usměje a opětuje mi stisk ruky.
"Harry! Nějak jsi mi opomněl říci, že tady Louis, je velmi pohledný muž" vyčítavě se podívala na svého syna.
To ještě nevěděl jak vypadám, řekl jsem si.
"Ahoj mami, promiň" zasměje se a podívá se na mě pohledem, jako kdyby mi četl myšlenky.
"Pojďte dál chlapci, ať nám tady nevystojíte důlek" zasměje se Annie a otevře nám dveře dokořán. Harry mi gentlemansky podrží dveře, ať můžu vejít první. Tiše mu poděkuji a vcházím vstříc Stylesovic domu.
"Boty si můžeš dát sem" zašeptá mi Harry do ucha, a jeho dech mě polechtá pod uchem. Když tak učiním, jeho ruka se objeví nad mým zadečkem a pokračuje se mnou do nějaké místnost, která bude zjevně obyvák.
Měl jsem pravdu, světle natřené stěny, černá kožená pohovka uprostřed pokoje, před ní hnědý dřevěný konferenční stolek a naproti větší televize. Hned vedle pohovky, se nachází menší černé křeslo stejného materiálu. Také v rohu uvidím menší knihovničku, plnou všemožných knih.
V druhém rohu se nachází stojan s CDéčkama. Až odsud vidím jméno Nirvana a je mi jasný, že to bude hudba. Obývák vypadá velice moderně a krásně.
"Posaďte se" řekne Annie, a my tak učiníme.
Sedím vedle Harryho na velké pohovce a Annie naproti nám v křesle.
Seděli jsme tak blízko sebe, že jsem cítil jak se jeho rameno tře o to mé.
"Tak, co kdybyste mi pověděli, jak jste se seznámili?" usmála se na nás Annie.
"Uhm..Je to na delší vyprá-"
"Napsal jsem mu" skočí mi do řeči Harry a usměje se.
"Harry! Co jsem ti říkala o tom psaní cizím lidem, to se nedělá" zamračila se na něj jeho matka.
"Máš štěstí, že tady Louis vypadá jak moc hodný a milý kluk" zářivě se na mě usmála. Tak jsem jí úsměv vrátil.
"Nojo" zabručel Harry a opřel se o opěradlo gauče.
"Tak Louisi, řekni mi něco o sobě" podívala se na mě Annie"
"Tak pocházím z Doncasteru, je mi 21, mám 5 sester a jednoho bratra, hraju fotbal už od základky a nevím co ještě říct" uchechtl jsem se.
"Ty máš teda početnou rodinku" zasmála se Annie.
S Annie jsem si hodně povídal o všem možném, jak dětství Harryho, tak o stavění jejich domu až po Harryho přiznání, že je na chlapce.
Trochu jsem se zastyděl a taky Harrymu záviděl. Já nebyl schopný to matce říct a je mi i jasná reakce. Sklopil jsem pohled a popřemýšlel o tom. Harry odešel na toaletu a Annie se na mě zvědavě podívala.
"Copak se děje" starala se Annie.
Řekl jsem jí to. Všechno. Jak jsem si uvědomil, že jsem taky na chlapce, ale bál se to přiznat.
"Ale zlato, je to v pořádku. Máma své dítě bude navždy milovat, ať už je jakékoliv" nadějně se na mě usmála a pevně mě chystal za ruku.
"Děkuji" taky jsem se usmál.
S Annie jsem si povídal další hodinu a půl, ale pak to asi Harryho přestalo bavit, protože se zvedl a oznámil jeho matce, že radši pojedeme někam do restaurace na jídlo. Annie se zatvářila nesouhlasně, ale pak povolila.
"Jsem ráda, že jsem tě poznala Louisi a doufám, že se nevidíme naposled" usmála se Annie.
"Taky mě moc těšilo. Nasledanou."
"Ahoj mami."

———————————————————————————

Čekal jsem nějakou dobrou či luxusní restauraci, ale Harry zastavil před Nando's. Můj kamarád Niall, byl by nadšený.
Vešli jsme dovnitř a hledali volný stůl. Bohužel všechno bylo plné, tak jsme si jen objednali a vzali si to s sebou. S plnými pytliky jsme zamířili do nedalekého parčíku, kde jsme se usadili na lavičku a bez řeči se do toho pustili.
Jelikož ja moc nejsem na takhle jídla, tak jsem si toho moc neobjednával a ani toho moc nesnědl, kdežto Harry se cpal, jako kdyby týden nejedl. Tak jsem si ho se smíchem začal natáčet.
"Harry koukni na m- fuuj Harolde! Žereš jak prase" zasmál jsem se a zaksichtil.
"To neni pavda" zahučel Harry s plnou pusou.
"A náhohou je ho dobvý" zamračil se.
Samozřejmě to měl všude, na obličeji, na košili a dokonce i na kalhotech.
"Harolde ty jsi takový hovado špinavý" zamumlal jsem.
"Cože jsem?!" zamračil se, rychle se zvedl až mu pytlíček spadl na zem. Okamžitě mě povalil na lavičku a začal mem lechtat. A jak jsem se vrtěl jak mořský panic na suchu, tak jsem propadl skrz tu lavičku na zem, kde leželo psí lejno.
Takže jsem měl hnědý flek na zádech.
"Harolde já tě zabiju."