Different [AVENGERS]

Kapitola 17

„Ty jsi neprošla Terrigenisí?!" zeptala se zmatená Daisy. „No, ne." odpověděla jsem jí.

„Ale mě sem poslal Coulson, že tě mám trénovat." pronesla nechápající Daisy. Upřímně, nikdo z nás to nechápal. „Coulson? Ale vždyť ten je mrtvý." řekl Cap.

„Jejda. Teď jsem zas řekla něco, co jsem neměla." plácla se do čela Skye a zachichotala se. Ale já furt nevěděla, co se k sakru děje. Kdo je Coulson a co tu dělá Daisy?!

Pak se ke mě naštěstí obrátil Cap a vše mi začal vysvětlovat. Ještě že tak. Jinak bych snad nikdy nerozuměla, co se tu děje. „Coulson byl agent, jeden z nejlepších. Loki, Thorův bratr, ho zabil. Neboj, je adoptavaný. Ale ty, Daisy, proč by tě posílal *mrtvý* Coulson pro Jess?"

Cap nebyl jediný, koho to zajímalo. Nevěděl to nikdo z nás. V tom se letadlo znovu otřáslo. „Daisy, řekni mi prosím, že jsi to byla ty!" zařvala jsem vyděšeně, protože jsem začala padat. A navíc jsem se bála, kdo by to byl, kdyby ne Daisy.

Daisy ale zavrtěla hlavou. A sakra... Nějakým záhadným způsobem, nikoho nenapadlo zavřít ty debilní dveře, takže nepřátelé neměli problém se sem dostat. Všichni včetně mě zaujali bojové pozice.

Dovnitř vnikla HYDRA. Už zase. Mám pocit, že na nás nikdo jiný neútočí. S výjimkou Daisy. Byl tu jen jeden zmetek HYDROvský.

Daisy ho okamžitě poslala ven. Ještě předtím ten týpek hodil něco dovnitř. Nejdřív to vypadalo jak nějaký divný kovový kruh. Pak mi ale došlo, co to je. „Granát!" zařvu. Ale bylo už moc pozdě.

Granát vybouchl, my s tím nestíháme nic dělat a pomalu se řítíme dolů. Poslední slova, co slyším, zní: „Miluju tě." Ale já už nevnímám, kdo to řekl.