Dívka s vlčím srdcem (Theo Reaken FF)

Kapitola 2.

Druhý den

,,Slečno Taleová!" zakřičel na mě profesor chemie. Škubla jsem sebou. Moc jsem v noci nespala.

,,Ano pane profesore?" řekla jsem ospale.

,,Pokud hodláte u mne v hodinách spát, nedivte se že propadáte." řekl mi protivně.  Je to fakt. propadám z chemie. Naši to samozřejmě neví. Když jsem se rozhodla, že bych si mohla napsat zápis tak někdo zaťukal.

,,Dobrý den. Hledám Christinu Taleovou." do třídy nakoukl nějaký muž. Tipuju mu tak třicet. Víc ne. 

,,A vy jste nějaký její příbuzný nebo proč si myslíte že bych jí měl dovolit odejít z hodiny když už teď propadá." odpověděl učitel stroze.

,,Jsem její bratranec. Je to nutné."

,,Tak jen pět minut." odvětil učitel a já jsem odešla na chodbu za tím mužem. Když jsem zavřela dveře, trochu nejistě jsem popošla k tomu muži. Ihned se rozmluvil.

,,Asi se divíš kdo jsem a jak jsem tě našel. Jsem Peter McMilly. A teď ti musím vysvětlit že nejsi normální."

,,Jo tak to vím taky." řekla jsem ironicky s kapkou sarkasmu.

,,Ale já to nemyslím takhle.. Vím že tě kousnul ten vlk, a taky vím, že na ruce nemáš žádné škrábance ani jizvy." sakra jak to ví?! Chtěla jsem utéct ale ten magor mě chytil za ruku. Když jsem se snažila druhou volnou rukou mu jednu vrazit, chytil i tu.

,,Co po mně chceš?"zeptala jsem se naštvaně a přitom se mu snažila vysmeknout.

,,Chci aby jsi mi věřila. Vím že máš problémy s agresivitou. ale to se teď bude muset změnit. Christino ty jsi vlkodlak!" když to vyslovil, nemohla jsem uvěřit svým uším.

,,Ne. to není pravda! To nemůže být.." dál jsem to ale nedořekla protože na chodbu vyšla Tina. Peter mně pustil a odešel pryč.

,,Kdo to byl?"

,,Bratránek Peter."zalhala jsem.

,,A co ti chtěl?" ptala se nedůvěřivě.

,,Říct mi, že u nás bude pár dní bydlet. Ať to prej řeknu mámě."

Celý zbytek dne jsem nad tím přemýšlela a nechtěla si připustit pravdu. Budu ho muset najít a zjistit, jak se to dá vrátit. Nechtěla jsem být vlkodlak. Nechci být nebezpečná pro sebe ani pro své rodiče ani pro Tomase. Nechci být obluda. Nechci. Chci být normální a chci, aby se tohle nikdy nestalo! Když jsem přišla domů, ignorovala jsem mámu i tátu. Zavřela jsem se v pokoji a nikoho nepouštěla dovnitř. Na netu jsem začala hledat, jak se člověk může stát vlkodlakem. Bylo tady moc způsobů. Jako třeba že jím můžeš být od narození, nebo tě hodně hluboko škrábne vlk, nebo třeba obětováním nějaké tvé části bohu zvířat. U téhle varianty jsem se oklepala. Ale co mně překvapilo nejvíc, bylo tu i o přeměně kousnutím. Hledala jsem dokud mně máma nezavolala na večeři. Po večeři jsem se umyla a šla spát. Nechtěla jsem na to už myslet. Je to magořina..

Ahoj všichni. Tohle to je můj první příběh a já doufám že se vám alespoň trochu líbí. Nejspíš to není nejlepší, ale snažím se. Jinak kdyby byly nějaké nejasnosti ohledně postav tak se omlouvám a budu ráda když mi napíšete do comm. Tohle je pro mně nové. Mám rozepsanou ještě jednu knihu a ta už je docela reálná. Tak já to nebudu okecávat.