Dívka s vlčím srdcem (Theo Reaken FF)

Kapitola 4.

  Další den ve škole jsme měli první hodinu Matiku a já měla jediné štěstí, že jsem mohla sedět vedle Toma. Povídali jsme si o všem možném a pak se mně Tom zeptal na něco, co jsem vůbec nečekala. 

,,Chris proč mi lžeš?" vybalil na mě.

,,O čem to mluvíš, Tome?" zeptala jsem se nazpátek a začala mu dávat ruku na čelo. ,,Nemáš horečku?"

,,No tak Chris. Já vím že mi lžeš a taky vím, že jsi včera utekla ze školy. Jen nevím proč. Víš přece že se známe od mala. Tudíž mi můžeš říct všechno." chtělo se mi od toho utéct. Nechci mu lhát ale nemůžu mu přece říct, že jsem vlkodlak.

,,Já vím, Tome, ale tohle ti říct nemůžu. Omlouvám se, ale..." z povídání nás vyrušilo zaklepání.

,,Dále!" zavolala učitelka matiky.

,,Dobrý den. Já vám vedu nového žáka paní učitelko. " řekl ředitel. ,, tohle je Daniel Triss. Přistěhoval se sem se svým pěstounem." když to dořekl, do třídy vešel ten kluk, který mě skoro zmlátil v tom lese.

,,Cože?!" vykřikla jsem. Zakryla jsem si pusu, ale už bylo pozdě. Všichni se na mně otočili a Daniel se na mně pobaveně podíval.

,,Slečno Taleová, nechte si prosím své výbrky na jindy." řekl mi ředitel.

,,Když máte tolik energie, můžete si sednout do předposlední lavice a pan Triss tam půjde za vámi." řekla mi učitelka posměšně.

,,No tak to si děláte prdel." řekla Linda. Linda je takzvaná královna ročníku. Ušklíbla jsem se na ni, ona na mně vyplázla jazyka a já se chystala že jí něco řeknu ale učitelka mě předběhla.

,,Slečno Taleová!" zvýšila na mně hlas.

,,Vždyť už jdu!" řekla jsem a s velkou nechutí si sedla do předposlední lavice. Daniel se za mnou pomalu přiloudal a sedl si. Luxus. Jak znám naši matikářku, nechá nás tak sedět celý rok. opravdu skvělý. Po chvíli mi to nedalo a tak jsem se Daniela zeptala.

,,Co tady děláš?!" řekla jsem naštvaně. A opravdu jsem naštvaná byla.

,,Učím se." řekl s posměškem v hlase.

,,Lžeš." řekla jsem.

,,No tak fajn. Peter mně poslal abych tě hlídal." vyvalil barvu.

,,Já chůvu nepotřebuju!" vyjela jsem po něm.

,,Ale Peter si myslí, že to tak bude lepší. Když tady budeš mít někoho jako jsi ty. Věř mi. Jsem z toho nadšený asi tak jako ty."

,,Tak alespoň že naše radost z téhle hovadiny je vzájemná." odvětila jsem se sarkasmem a radši se věnovala matice. Jako na prd jsem zjistila, že skříňka vedle mně, která byla vždy prázdná, je teď zabraná a hádejte kdo ji má. Není to Tom, ani Linda, ale je to Daniel. Další hodinu jsme měli chemii. Za co. Daniel má skoro všechny předměty až na biologii se mnou.

...

,,Tak třído dnes si zopakujeme na test, který bude příští týden. A byl bych rád, kdyby jste všichni přišli aby nikdo nepropadal kvůli nedostatku známek jako Adam, nebo kvůli špatným známkám jako Christina." Jelikož jsem zase musela sedět s Danielem, překvapeně se na mě podíval.

,,Co je?!" řekla jsem nakvašeně.

,,Ty propadáš z chemie?!" zeptal se udiveně.

,,No a co jako?!" řekla jsem nepříjemným tónem.

,,Tak já pro tebe mám dohodu. Ty nebudeš dělat žádné blbosti, a já tě budu doučovat chemii. Ber nebo nech." řekl s nadějí v očích.

,,Jestli propadnu, zabiju tě." řekla jsem s úsměvem.

,,Platí." řekl a podal mi malíček. Tím jsme oba dva složili malíčkovou přísahu.

,,Ale stejně si pořád trvám na tom, že jsi na nováčka až moc nebezpečná a silná.." smál se. Praštila jsem ho lehce do ramene a on mi to vrátil. Oba jsme se pak strašně smáli.  Není to až takový vůl, za jakého jsem ho měla. Celý zbytek dne už probíhal docela v pohodě.  Možná, že se nakonec staneme i kamarádama.