Můj život byl vlastně docela normální. Když nepočítám ty depky, a záchvaty vzteku ve škole. Všechno to skončilo, když jsem se proměnila. Nebylo to nic příjemného. To vám teda povím. Pak, do toho všeho naši dostali novou práci. Měli jsne se stěhovat...
Ahoj Lidi. Od téhle kapitoly budu dávat kapitolám názvy podle seriálu, Aby jste se v tom orientovali nejen vy, ale i já.
...
Ty dva dny uběhly jako voda. S Tomasem jsem se domluvila, že si jednou týdně zavoláme a na prázdniny se uvidíme. Za ty dva dny jsem stihla i ukončit svůj krátký vztah s Christianem. Ten řekl, že to chápe, ale jeho výraz mluvil o něčem jiném. Vypadal, že si myslí, že se sním rozcházím kvůli něčemu jinému. Cestu letadlem jsem celou probděla. Na letišti na nás čekala přistavená černá Toyota. Nebylo to sice nic nejlepšího, ale pořád lepší, než nic.
Když jsme najeli na silnici 115, zůstali jsme stát v koloně, protože před námi měl smyk nějaký přívěs a tak se to muselo vyřešit.
,,Sakra!" zaklela jsem. Není tu signál.
,,Co se děje?" zeptala se máma.
,,Měla jsem zavolat Tomasovi." odpověděla jsem mamce a vyšla ven z auta. Rozhlédla jsem se kolem a všimla si pár lidí, co taky stáli venku. Na autě za námi stála holka na červené Toyotě.
,,Kiro, pojď zpátky do auta, prosím." řekla nejspíš její matka, když vystrčila hlavu z okénka u místa spolujezdce.
,,Já taky nemám signál." řekla jsem zároveň s klukem co měl auto vedle nás. Smrděl jako zmoklý pes, ale i tak jsem se na něj musela usmát. On se usmál zase na mně.
,,Jsem Theo." řekl, když jsem si chtěla jít sednout do auta.
,,Chritina." řekla jsem mu na oplátku. Musím uznat, že byl roztomilý. Chtěla jsem se ho zeptat, kam jede ale začalo pršet. Omluvně jsem se na něj podívala a zalezla do auta. Musela jsem se usmívat, protože se na mně taťka podíval stylem : ,,Jako vážně Christino?"
,,Co je?!" zeptala jsem se vysmátě.
,,Vypráví o přízračných jezdcích." zaslechla jsem dost zřetelně. Ten hlas zněl stejně jako hlas té ženy co mluvila na Kiru nebo jak se to jmenovala. Ale zároveň jako by to bylo daleko.
,,Chris posloucháš mě?" zeptala se máma naštvaně. Najednou jsem uslyšela zvuk motorky. Vylezla jsem z auta, abych se podívala, kdo to je.
,,Chris!" zvolala máma s tátou najednou.
Když jsem se otočila za tím zvukem, kolem mě proběhla ta holka, kterou jsem před chvílí viděla. Zastavila až u kluka, který sesedl z motorky. Pak si jen něco řekli. Nevím co, ale potom se začali líbat. Protočila jsem očima a šla si sednout do auta. Chvíly po tom, co ten kluk s Kirou odjel, vystoupil z auta vedle našeho Theo. ,,Kam to jde?" pomyslela jsem si.
,,Theo!" zavolala jsem na něj, když vypadal, že někam poběží.
,,Kam jdeš?" zeptala jsem se.
,,Do Beacon Hills." řekl.
,,Jdu s tebou." oznámila jsem mu.
,,Pochybuju, že mi budeš stačit.." řekl pobaveně.
,,Myslíš?" zeptala jsem se a změnila si oči na zlatou. Pobaveně se zasmál.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Tak pojď." zasmál se.
,,Jen to řeknu našim." řekla jsem mu a otočila jsem se a vlezla do auta.
,,Jdu s Theem do Beacon Hills. Jenom si vezmu bundu." řekla jsem a vzala si černou koženku. Než stihli něco namítnout, už jsem byla venku. Theo se na mě usmál a já cítila, jak se mi do tváří vlévá růžová. Vyběhli jsme ze silnice a podél ní jsme běželi plnou rychlostí až do Beacon Hills. Když jsme doběhli ke střední škole, překvapeně jsem se na Thea podívala.
,,Proč jsme tady?" zeptala jsem se.
,,Slyšíš to?" zeptal se Theo překvapeně. Zaposlouchala jsem se a slyšela nedaleko od nás boj. Znělo to jako boj mezi vlkodlaky. Rozběhla jsem se za zvuky boje. Po cestě jsem se přeměnila. Když jsem přiběhla pod nějaký podchod, viděla jsem obrovského chlapa, jak se tyčí nad tělem nějakého kluka. Nedaleko od nich ležela holka s asijskými rysy. Ta holka mi někoho nápadně připomínala. Ale než mi došlo o koho se jedná, mou pozornost upoutaly mužovy svítící drápy. Byly to spíš pařáty. Svítily modře. Rozběhla jsem se proti němu, ale do cesty mi skočil Theo.
,,Zůstaň v zadu." zavrčel. Než jsem mu stihla odpovědět, rozběhl se proti tomu chlápkovi a zaútočil na něj. Já se rozeběhla k dívce a zjistila jsem, že je to Kira. Ta se na mě překvapeně podívala. Já jen pokrčila rameny. To už ale u nás skončil i Theo, kterému se nepovedlo obra přemoct. Podívala jsem se na Kiru a ta jen přikývla. Přeběhla jsem k Theovi a klekla si k němu.
,,Theo jsi v pořádku?" zeptala jsem se vystrašeně. Přikývl na znamení souhlasu, ale viděla jsem, jak se mu obliček zkřivil bolestí, když jsem se dotkla jeho břicha. Vyděšeně jsem se na něj podívala.
,,Jsem pořádku, Chris." zavrčel a otočil se na toho kluka. Podívala jsem se tím samým směrem a to co jsem viděla mi sebralo dech. Ten chlap zabodl své drápy do hrudníku toho kluka. To už sem přiběhli další dva kluci. Jeden mladší a přeměněný. Oči mu zářily zlatou barvou. Starší kluk vypadal jako člověk, ale pak tu byla i holka, ale té oči zářily modrou barvou. Já, Theo i Kira už jsme stáli připravení jít bojovat, když v tom se ten kluk z ničehonic začal zvedat a viděla jsem, jak mu oči září rudou barvou. Alfa. Slyšela jsem jakoby lámání kosti, a viděla, jak se ruka útočníka zkroutila do nepřirozeného úhlu. Drápy, co zůstaly klukovi v hrudníku si kluk vytrhl a odhodil je na zem.
,,Nevím kdo jsi, a co myslíš že děláš, " začal alfa. ,,ale dám ti na výběr. Zůstaň a já ti zlomím něco dalšího, nebo můžeš utéct."
Chlap se podíval na toho kluka co jako jediný vypadal jako člověk, a ten hned řekl:
,,Já bych utek."
Kluk s Kirou si ši za svou partou a já si stoupla vedle Thea. Všichni se podívali na nás, já na Thea a ten se jen pobaveně usmál.
,,Ty si mě nepamatuješ?" zeptal se Theo. ,, Ve čtvrtý třídě jsem asi vypadal jinak." dořekl zase Theo.
,,Theo?" řekl překvapeně alfa.
,,Znáš ho?" zeptala se ta holka vedle něj.
,,Znával. Nenapadlo mě, že tě ještě uvidím. Před pár měsíci jsem slyšel o alfě z Beacon Hills. Když řekli, že je to Scott McCall, nemohl jsem uvěřit. Nejen obyčejná alfa, ale pravá alfa." dořekl Theo svůj monolog.
,,Co chceš?" zeptal se ho Scott.
,,Vracím se do Beacon Hills. Zpátky domů, s rodinou. Chci být součástí smečky. A Chris taky." řekl mým směrem. Já jen sklopila hlavu. Cítila jsem všechny ty pohledy na sobě. Bylo to divný. Po tom, co Scott, Malia, Stiles, a Kira odešli do školy a Liam do nemocnice (ano za tu krátkou chvíli co jsme se seznamovali jsem zjistila jejich jména), vzal mě Theo na kafe a já si od tamtud zavolala našim, že jsem v pořádku, a kde mě mají vyzvednout. Seděli jsme tam asi dvě hodiny a já za tu dobu zjistila o Theovi docela dost věcí. Je to opravdu fajn kluk. Večer jsem si od našich jenom vyslechla přednášku o tom, že nesmím chodit nikam s klukama, které znám sotva pět minut. Když jsem si večer léhala do svého spacáku, protože naše věci ještě nedorazily, přemýšlela jsem nad tím, jaké by to bylo být ve smečce pravé alfy. Jaké by to bylo být ve Scottově smečce. Ani nevím kdy jsem usnula, ale byla jsem ráda, že spím, i když jen ve spacáku. Byl to náročný den.
