Never stop Dreaming (Ereri/Riren)

31.

Za chvíli bude 20:00, tudíž čas na štědrovečerní večeři.
Dárky mám nachystané všechny, až na jeden. Ten hlídal nahoře Levi.
Vydal jsem se za ním, abych mu pomohl s přípravou posledního dárku.
,,Pojď sem, ty potvoro," zaslechl jsem, když jsem stál u dveří. Otevřel jsem a můj pohled okamžitě spadnul na Leviho pozadí. Mňam. Byl skloněný k posteli a rukou pod ní šmátral.
,,Zase ti utekla?" zeptal jsem se se smíchem.
,,Jo..." zaskučel a dál šmátral pod posteli.

,,Počkej..." trochu jsem ho odstrčil a sám se trochu přihnul.
,,Pojď sem... Čičí..." promluvil jsem na to malé chlupaté stvoření.
Z pod postele vylezlo malé černobílé kotě. Na čumáku mělo černou skvrnu. Na stejně tak černých zádech mělo sem tam bílý flíček. Ťapky taktéž bílé barvy a ocas také.
Byla huňatá... Hodně... Je to teprve kotě a už máme chlupy po celém pokoji.
Byla to tedy holka a Anna o ní neví.

Jak jinak. Je to také ten dárek k Vánocům. Jméno jí dá sama Anna, tudíž my jsme ho zatím nevymýšleli.
Kotě jsem dal do trochu větší krabice, samozřejmě v ní byly dírky, aby se chudák číča neudusila.
,,Nemá mě ráda Erene... Nemá mě ráda," přimhouřil vražedně oči na krabici. Zasmál jsem se a odvedl Leviho z pokoje.
Ze šuplíku jsem vytáhl ještě jeden dárek. Leviho. Tenhle byl vánoční, ale použije ho i zítra.
Některým je možná jasné co to je, ale některým nemusí, takže pššt...

,,Večeře!" ozval se křik ze spod a já se rozešel do kuchyně.
Vonělo to tam...vánočně.
Kapr provoněl celé přízemí a vonné svíčky si braly do péče druhé patro.
Na stole hořela jen jedna svíce, za to ta největší, kterou jsme měli.
Talíře naskládány tak, jak mají být a na každém z nich byla z rudého ubrousku poskládána kytka.
Annu to naučila její učitelka ze školy. Je to hodná ženská, ale někdy až přehnaně zvědavá.

Posadil jsem se na místo, jež mi bylo přiděleno. Ničím jsme se nezdržovali a rovnou se pustili do jídla.
Po jídle jsme v klidu, teda ne všichni (Ehm... Ehm... Anna), umyli nádobí.
Nařídil jsem Anně, aby ho i utřela a my se s Levim vytratili pro dárky.
,,Utírá nádobí a víš, že jí to dlouho trvá. Co se takhle na chvíli vypařit?" navrhl Levi a zezadu mě objal.
Normálně bych i souhlasil, ale tím, že má Levi zítra narozeniny, bude muset počkat.
,,Rád bych, ale tím, že jsou Vánoce, bude to nádobí mít utřené hned," prohodil jsem.
Levi si uraženě odfrkl a já si v duchu plácnul sám se sebou.

Levi vzal tu krabici s kotětem a pak ještě nějaké dvě a já vzal ostatní.
Naskládali jsme to pod stromek a Levi zazvonil na menší zvonek.
Anna se přiřítila rychlostí blesku.
Ani jsem nepostřehl, že už dřepěla u dárků.
,,To bylo rychlý," prohodil Levi a posadil se na pohovku.
Já si sedl vedle něj a nechal Annu rozdávat.
Ta krabice s tím kotětem byla až vzadu. Takové větší překvapení...

,,Erene!" vykřikla a donesla mi balíček. Podíval jsem se na Leviho a ten dělal, že o ničem neví. Přesto jsem věděl, že je to od něj. Dal jsem mu pusu na líčko a balíček položil vedle sebe. Počkám, až budou mít dárky i ti dva.
,,Levi!" vykřikla znovu a balík donesla Levimu.
Ten ho zaraženě přijal. No... Až ho otevře- chci vidět jeho výraz...

Pod stromkem byly ještě dva. Ten jeden bude nejspíš od Leviho pro Annu. Awww...
,,Já!" vykřikla oba dva dárky vytáhla.
Pořádně si ještě překontrolovala cedulky a pak se vrhla na rozbalování.
,,Miska? Pelíšek?" mluvila si sama pro sebe a vytahovala dál věci z krabice.
Levi koupil vybavení pro tu kočku... Aha!
Pak se zmateně vrhla na druhý dárek, alias kotě.

Poté jsem asi deset sekund nic neslyšel, jelikož Anna vykřikla tak hlasitě, že jsem nejspíš ohluchnul.
,,Kotě! Kotě! Kotě! Holka nebo kluk? A má jméno?" podívala se na nás tázavě.
,,Holka a jméno je na tobě," odpověděl jsem.
,,Hmmm..." zamyslela se.
,,Chico!" vykřikla.
Ok. Takže Chico.
,,Děkuju! Děkuju! Děkuju!" přiběhla i s kotětem za námi a oba dva nás pořádně objala.
Pak se s kotětem a pelíškem vypařila do svého pokoje.
My s Levim trochu uklidili a pak jsme si sedli každý ke svému dárku.