Eren, Eren Jaeger ,mírumilovný a stydlivý kluk , který se má vyrovnat s krutostí nového zákona. Jak to zvládne ? A zvládne to vůbec ? ...
,,Armine? Kde jsi?"
Nikdo se neozýval, a já nic neviděl, všude byla tma.
,,Armine kde jsi?! Tohle už není sra...
Prostě se rozejdu po nějaké klikaté silnici která vede přes les do města. Když dojdu na konec lesa a uvidím město, uslyším za sebou nějaký pohyb, otočím se ale nikdo tam nebyl. Tak pokračuju přes noční město, které je osvětlené pouze lampami. Celou cestu mám pocit že mě někdo pozoruje. ,,Vždyť je to jedno." uchechtnu se pro sebe. Zabočím do jedné ulice a v dálce vidím můj dům. No co nebudu lhát. Taky se nemám úplně špatně, takže můj dům není jen nějaká chatrč. Dojdu k domu, začnu odemykat a najednou mám ve dveřích zapíchnutý upravený šíp se vzkazem. ,,No to si děláš prdel ?! víš jak byly ty dveře drahý ?!" Začnu nadávat a rozhlížet se kdo ho střelil. Když nikoho nevidím, přečtu si vzkaz na kterém stojí :
Ahoj Levi, neboj se, nechci ti ublížit. Jen chci něco zjistit, potřebuju tě k tomu. V sedm příští úterý u mě doma. Budu tě sledovat... M.
,,Příště mi to přijď říct!! víš jaká je to škoda dveří ?!" No nic tak to byl asi ten divný pocit že mě někdo sleduje. No co, tak k ní příští týden zajdu. Vytáhnu šíp z mých dveří a jdu domů. Klíčky si hodím na botník a jdu do postele.
Probudím se asi ve dvě ráno, protože nemůžu spát. Armin vedle mě v klidu oddechuje, ale já mám spíš zrychlený tep a ani nevím proč. Vstanu z postele a jdu si do kuchyně udělat čaj. Sejdu schody, dám do konvice vařit vodu a do hrnku si dám nějaký ovocný čaj. Sednu si na židli a jen tak tam sedím a koukám na stůl. Když si stoupnu že si zaleju ten čaj, uvidím jakoby se něco mihlo za oknem. Trochu se zarazím. ,,C-co to bylo ?! " šeptnu si pro sebe. Radši si rychle vezmu čaj a jdu do pokoje. Když najednou asi v půlce schodů mě začne strašně bolet zátylek. Rukou si zacpu pusu abych nevykřikl a zhroutím se na zem. Naštěstí jsem stihl ten hrnek položit na nějaký schod vedle mě. Vyděšeně jsem se rozhlížel, co se stalo a cítil jsem že mi tečou i slzy. Jen jsem tam tak seděl a měl ruku na zátylku. Když najednou .... nic. Všechna bolest ustala. Pomalu jsem se zvedl a po cestě do pokoje se stále vyděšeně rozhlížel co se stalo. Když dojdu do pokoje a procházím kolem zrcadla zjistím že mi krk zezadu malinko světélkuje modrým světlem. Jen ztuhnu na místě a opravdu vyděšeně to pozoruju. Sáhnu si na krk a svítit to přestane. Co to kruci je ?! .... Už jsem unavený tak to nechám být a jdu si lehnou. Ikdyž asi už moc spát nebudu. ......
,,Ano správně už jen kousek. " mluvím si pro sebe. ,, Ještě kousek ať na tebe vidím. " Ležím na streše jednoho z domů, se sniperkou ( pokud někdo neví, je to zbraň na dálku ^•^) namířenou na toho kluka. ,,TEĎ!" šeptnu si a vystřelím. ,,Ano !....trefa" dobrý, trefila jsem ho. Ještě chvíli počkám jestli ho to nezabije. Vezmu vysílačku. ,,Šéfe, mám ho, přežil to. Je to on." ,, Dobrá práce, teď se nenápadně vytrať a zbraň schovej, nemůžeme si dovolit problémy s policií. Sbohem..." Hned jak to dořekl, vysílačku jsem vypla a odešla.
••••••••••••••••••••❤️••••••••••••••••••••• Tak jo jsem tady s další kapitolkou, moc se omlouvám že to tak trvalo. ❤️❤️ Taky bych chtěla všem moc poděkovat za víc jak 100 přečtení .... to je neuvěřitelný 😁❤️🎈🎁🎊 Za chyby se omlouvám .... každý vote či koment potěší 💌😅Tak zase ahoj u další kapči.... 😘💌 (to nahoře je moje fotka 😂😇❤️) ^•^MarshMellow^•^
Ještě tady .....
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
btw.... Jungkookie je s těmi červenými vlasy strašně pěkný 😍🔥❣️ Tak kdyžtak napište do komentáře váš názor na jeho změnu.... popřípadě třeba na změnu Jina, nebo kohokoliv jiného ❤️❤️ ahojky
![12 Hours of Punishment [RIREN] / Paused](https://img.wattpad.com/cover/149015592-64-k752097.jpg)