12 Hours of Punishment [RIREN] / Paused

⚜️ 23 ⚜️

Po cestě jsem Erwinovi ještě zavolal, že se stavím. Byl rád že mě zase uvidí, prý se začínal bát, že mě při nějaké misi dostali. Nojo vždycky se zbytečně strachoval. Zaparkoval jsem před barákem a vzhledem k tomu, že mám klíčky, jsem si odemkl a vešel dovnitř. Na konci chodby už na mě mával Erwin. Pozdravil jsem ho kývnutím hlavy. Vyzul jsem si boty, a bundu pověsil na věšák. Rozešel jsem se chodbou a společně s Erwinem jsme se pomalu rozhodli začít dělat večeři, protože se venku už stmívalo. Vybrali jsme sushi a nakonec ještě našli v poličkách instatní Ramen polévky. Tak jsme si celou dobu povídali. Vyprávěl jsem mu o té misi. Jak jsem se po dlouhé době viděl s Mikasou a také že ochraňovala nějakého kluka. A spoustě dalších věcech. Když jsme dodělali sushi a Ramen zalili horkou vodou, šli jsme si sednout na náš oblíbený gauč a pustili si do pozadí nějaký film. Mám pocit že tam zapnul nějaké přihlouplé anime. Když jsme tam chvíli seděli, všiml jsem si, že na mě Erwin upřeně kouká. Pozvednu obočí v otázce proč na mě tak kouká. ,,No slíbil jsi mi, že mi řekneš proč jsi přijel, s čím potřebuješ pomoct a tu věc kterou mi celou dobu nechceš říct." Chvíli jen přemýšlím a nakonec mu to začnu celé převypravovat. Jak jsem si Erena odvezl, potom ho měl ve sklepě, následně se ožral až jsem se do něj asi SAKRA zamiloval !? Poslední věta byla, že ten zasraný šéf té tajné organizace, si jednou jen tak přijel a odtáhl ho. Nasraně jsem koukal na svoje sushi. ,,Alespoň mi šéf dal volnost a povolení k osobnímu vyšetřování." dodal jsem. Erwin mě jen pozoroval. Ke konci se na mě podíval s údivem a překvapením. ,,Povolení se nedává jen tak někomu ! To je super. To s tím klukem mě mrzí.  Ale jak chceš po mně abych ti pomohl ?" ,,To ještě nevím, přespím tu do zítra a přes noc něco vymyslím." přikývne a víceméně v klidu se pustíme do jídla, zatímco v televizi běží to anime.

Opět se začnu pomalu probouzet, ale myslím, že bylo lepší když jsem spal. Zmateně se rozhlédnu jako předtím a vidím okolo sebe pobíhat spoustu doktorů. Jsem přivázaný na židli, ale alespoň už sedím. Hlava mě celá bolí. Injekce a různé hadičky mám zapíchané v obou rukách. Mám pocit že umřu. Je to příšerné, nemůžu se hýbat, pořád jsem zmatený. 'Kde je vůbec Levi ?!' 'Co když mě nehledá?' 'Co když...' mojí myšlenku přerušil doktor, který ke mně přišel a jediné co bylo, tak řekl :,,Máš ještě týden." ušklíbl se na mě a odešel. Odvázali mě, ale vzhledem k tomu jak jsem byl zesláblý, bych stejně asi neutekl. Málem jsem upadl na zem. Dva doktoři mě podepřeli a odvláčeli na nějaký pokoj. Byl zvláštní. Okno s mřížemi, bílé zdi, jedna postel uprostřed místnosti a ocelové dveře. Hodili mě dovnitř a zabouchli dveře. Z druhé strany nebyla ani klika. Začal jsem mít menší záchvat. Vždy jsem byl ten, který se všeho bojí. Sice už se teď nebojím tolik, ale momentálně prostě nevím co dělat. Opřu se o stěnu v rohu a přemýšlím. 'Kde je asi Levi ! Naštval se ? Co když na mě už zapomněl a já tady zůstanu ?' zblázním se tady. Opět mě z myšlenek vytrhne nějaký zvuk. Tentokrát to je zvuk otevírajících se dveří. Vešel opět nějaký doktor v plášti a se slovy 'zapij to', mi položil na stůl vodu a jeden bílý prášek. Vyděšeně jsem ho pozoroval. Po chvíli co tam stál a očividně čekal až to vypiju, jsem se zvedl a prášek v pohodě zapil. Doktor okamžitě popadl sklenici a rychle odešel z místnosti. Nechápal jsem pro-.. Ale najednou jsem přestával myslet, začalo mě bolet celé tělo. Bolest se postupně rychle zvětšovala a byl jsem jako v křeči. Řval jsem, brečel, válel se po zemi, mlátil do všeho pěstmi, ale nic nepomáhalo. Cítil jsem jen obrovskou bolest která mi pulzovala celým tělem. Pak už jsem jen se slzami a hlasitými vzlyky brečel na zemi a modlil se, ať to co nejdříve skončí.

•••••••••••••••••••••❤️••••••••••••••••••••
Taaak a mám tady další kapitolku🔥🔥 už konečně tam bude nějaká ta akce a snad, doufám 😂 že to bude i napínavé 🔥😈 Je zvláštní, že opravdu jediný čas a místo, kde bych mohla psát je ráno a odpoledne ve vlaku na cestě do školy a domů. 😂👌🏻
UŽ JE NA TOMHLE PŘÍBĚHU VÍCE JAK 8K READS ???! LIDII TO JE STRAŠNĚ VELKÉ ČÍSLO 🥺🥺❤️❤️ DĚKUJU
Nom.... douám že se líbí. Za chyby se omlouvám 😄 snad jich je méně než na začátku. xDDD
U další kapitolkyy zatím~

MarshMellow