12 Hours of Punishment [RIREN] / Paused

⚜️ 10 ⚜️

Najednou se s opravdu hlasitým výkřikem probudím a zjistím že ležím v posteli, ale doma rozhodně nejsem...

Chvíli se zmateně rozhlížím očima po pokoji a snažím se zjistit jestli to tady třeba neznám. Po asi desetiminutovém zkoumání holých zdí, najednou někdo zaklepe a já sebou polekaně cuknu. Vejde nějaká žena s černými vlasy na krátko střiženými do mikáda, kolem krku má omotanou červenou šálu, na sobě má nějaké tričko a černé džíny. Nejděsivější na ní jsou asi její oči. Dvě opravdu temně modré, až skoro černé oči. Vypadá opravdu děsivě. Začnu panikařit a hrabat se z postele pryč. Stále stojí ve dveřích a nic nedělá. Přijde mi to divný, tak zůstanu v sedu a koukám na ní, jestli něco řekne. Stále na mě jen zírá a pak se malinko pousměje. Upřímně, v ten moment jsem měl pocit, že mi ztuhla krev v žilách. Opravdu měla dva špičáky. Tak jo, asi jsem se posral. Začnu přemýšlet co se to vlastně děje a vzpomenu si na včerejšek. Spal u nás Armin, šli jsme ven, oběd, hry u Armina, šel jsem domů večer a-a pak.... š-šla za mnou nějaká ženská a měla... červenou šálu a p-pak mě UNESLA ?!! ,,Hej, přestaň se tak usmívat a řekni mi co tu dělám !" vykřiknu na ní, ale hned po tom co se její výraz zmnění na udivený a vytočený, si uvědomím co jsem řekl a začnu se omlouvat. Zase se asi uvolní a konečně promluví. ,,Takže ahoj, jsem Mikasa, nechci ti ublížit ale pomoc ti. To je momentálně vše co potřebuješ vědět, po cestě ti toho řeknu víc. Hlavně mi věř." dořekne a mě naskočí husí kůže. Má opravdu autoritativní hlas. ,,A-a můžu se zeptat ?" řeknu nervózně a vystrašeně. ,,Ano jsem upír." řekne znuděně a já zmlknu. ,,Tak pojď." pokyne mi rukou a vyvede mě ven z nějakého pokoje.

Vyjdeme z pokoje a jdeme nahoru po nějakých schodech. Vylezeme do nějaké chodby a zahneme do prava. Po cestě míjíme několik dveří, ale pak mě dovede do nějaké obrovské místnosti, kde je spoustu oken, je tam vysoký strop a po stranách dálší schody nahoru. Uprostřed místnosti je prostorný gauč a naproti němu u zdi je televize. Fascinovaně si to prohlížím a nic nedělám. Najednou se za mnou někdo zasměje a pak mi dojde, že tady je vlastně pořád ta Misaka ? nebo jak se jmenuje. ,,Tak se tady posaď, dojdu pro nějaký jídlo a něco k pití." dořekne a vleze do jedněch dveří. Tak se teda posadím a už vidím jak se vrací s pitím a sušenkama !! Mňam!! Posadí se naproti mně a vezme si do ruky jednu skleničku s vodou co přinesla. ,,Takže asi by jsi chtěl vědět proč jsi tady." jen přikývnu a poslouchám.

,,Takže začalo to asi před 4 dny. Jedna organizace,  vraždí lidi, kteří mají jisté schopnosti. Před těmi 4 dny jsi v noci, když jsi se šel napít, cítit ostrou bolest na zátylku. Byl to takový jed, který by běžného člověka zabil. Proto tě chtějí. Momentálně se zkontaktovali ještě z jednou organizací. Ale to je teď nepotřebný. Prostě teď budeš chvíli bydlet tady a já tě budu hlídat."

Opravdu hodně vyjeveně na ní zírám a snažím se zpracovat všechny informace. A kdo to vlastně je ?! ....

•••••••••••••••••••••❤️••••••••••••••••••••
Tak vítám vás u další kapči, snad se líbí a omlouvám se, že nevyšla kapitolka včera. Budu se víc hlídat, ale tady na soustředění opravdu není moc čas. Naštěstí už dneska jedu domů.
Takže ještě jednou se omlouvám...
(jak za chyby tak mojí opožděnost).
Za vote, koment nebo follow budu ráda^w^

❤️MarshMellow❤️