12 Hours of Punishment [RIREN] / Paused

⚜️ 8 ⚜️

Po uklízení si skočím dát rychlou sprchu, abych nesmrděl a dojdu do obýváku. Najdu tam na stole lísteček, že šel Erwin něco koupit a hned se vrátí. Během mého čtení už slyším zvonek a jdu otevřít. Přišel Erwin, právě včas, akorát jsme to stihli vyndat na stůl a už zase zvonil zvonek. Tentokrát už to byli ostatní. Petra sehnala celou naší partu. To by mě zajímalo jak, protože sehnat je všechny není zrovna jednoduché. No nic stojím u dveří a všechny je postupně zdravím, s někým si plácnu a s někým obejmu. Když všichni projdou a moje předsín je plná bot, dojdu do obýváku kde už všichni sedí u sebe. Annie sedí na Reinerovi, Sasha v objetí Bertolta a Petra jen posedává na kraji gauče, kde už si povídá s Hanji, která sedí na druhém gauči spolu s Erwinem. Sednu si teda vedle něj a nějak se s ostatními dáme do řeči. Jen aby jste věděli, všichni jsme agenti. Akorát oni mají na starost jiný blok. Chvíli si  povídáme co je nového v práci, jaký mise kdo měl, ale je vidět že to už skoro nikoho nebaví a mě taky ne. Proč by si chtěl někdo kdo má volno, povídat o práci. ,,Mám nápad !!" vykřikne přes celou místnost Hanji. Všichni se na ní se zájmem podíváme, protože káždý chce něco dělat a ne jen tak sedět. ,,Zahrajeme si flašku!" řekne pobaveně. (Ano vím že je to klišé ale lepší hra mě nenapadla) Kupodivu všichni souhlasili a posedali si do kroužku. Doprostřed se položila jedna, z ne mála prázdných flašek od chlastu a už se hrálo. Co bych vám tady popisoval, prostě normální flaška s úkoly tipu dej jí pusu, udělej mu cucflek atd. Nakonec to skončilo tak že Annie se na zemi líbala s Reinerem a Bertold se Sashou se objímali na gauči. Petra odjela přespat k Hanji a já šel k sobě do pokoje. Řekl jsem Erwinovi ať je pak pošle domů, takže si můžu jít v klidu lehnout.

Slyším tlumeně nějaké hlasy. Poznal jsem nějaký mužský a ženský hlas, ale pak jsem zase začal být unavený a přestal vnímat okolí. Zase jsem skoro usnul, když najednou cítím dotek zezadu na krku. Trochu mě to probere ale ne moc, takže zase upadám do tmy...

...
Ráno vstanu, hodím si sprchu abych se trošku probral z té kocoviny a zase vyrážím za šéfem. Dojedu tam a už se ani neobtěžuju klepat. Prostě tam vejdu, projdu okolo těch goril co ho mají hlídat a dojdu do jeho kanclu. Zase tam sedí vyvalenej v křesle a něco ťuká do notebooku. Odkašlu si abych na sebe upoutal pozornost a posadím se na jedno z křesílek, které má před stolem. Podívá se na mě a naposledy ještě koukne do notebooku, než ho zavře. ,,Hele Levi, ta mise se pokazila, ale pořád tě potřebují, takže si dojeď za nima a oni ti oznámí co a jak. Nic víc mi neřekli." ,,Dobře a dokdy se tam mám zastavit ?" zeptám se ještě před odchodem. ,,Do dnešního večera." oznámí mi. ,,A to mám jako stihnout jak kurva ?! " vyjedu na něj. Trochu se přikrčí, ale hned se zase postaví a narovná. ,,Na koho si tady otvíráš hubu ?!" křikne na mě. ,,Prostě se tam dostaneš ještě dnes, a jestli ne tak máš padáka !!" Dořekne a to na něj už jen čumím jak vyvoraná myš. Co to řekl?! vyhazov ? ,,Stejně by jsi mě nevyhodil, jsem tady nejlepší !" odseknu jedovatě a s opravdu hlasitým třísknutím dveří odcházím. To mi zas ten krypl zhoršil den. Protočím nad tím oči a sedám do auta směr letiště. Ještě po cestě zavolám Erwinovi že letím do Seoulu a típnu to, aby se mě na nic nevyptával. Dorazím na letiště, zaparkuju a jdu si koupit letenku. Mezitím co sedím v jedné hale a čekám na svůj let, začne mi volat nějaké neznámé číslo. Zvednu to a z telefonu se ozve nějaká ženská. ,,Levi Ackerman ?" ,,Jo" ,,Jsem sekretářka naší agentury, jmenuji se Hitch." ozve se z telefonu. Potom mi už jen nadiktuje na jakou adresu mám přijet a hovor ukončí. Kupodivu se mi smaže i ze záznamu. Slušný. Za další dvě hodiny už konečně slyším upozornění že moje letadlo odlétá za 10 minut. Tak se teda přesunu ke vstupu do letadla, nechám si zkontrolovat letenku a jdu si sednout na své místo. Potom co si už všichni posedají na svoje místa, se konečně rozjedeme na runway a o chvíli později už stoupáme a letím směr Seoul.

"Probudím se a vidím před sebou nějakého staršího muže jak má bílý plášť, který je celý od krve. Podél dlouhých zdí jsou v policích ve flaškách asi vnitřnosti ? Rozhlédnu se a kolem sebe uvidím minimálně 15 mrtvých těl. Začnu se klepat a brečet. A udělá se mi dost špatně od žaludku. Najednou si ten chlap odkašle. Nadskočím a chci utéct, ale zjistím že mám ruce, nohy a břicho připoutané k židli. ,,Promiň~ " řekne ten hlas slizce. ,,Hned to někdo uklidí, nevěděl jsem, že se probudíš tak brzy." říká a pomalu přichází blíž ke mně.Všimnu si, že má okolo pasu nějaký pásek a za ním zastrkané dýky a další menší ruční zbraně. Přijde ke mě blíž a posadí se mi na klín. Olízne mi krk a zašeptá do ucha. ,,Tak co ? jsi připravenej ?" řekne zase tím hnusným hlasem a začne mi rukou sjíždět k lemu kalhot. Druhou rukou si vytáhne jednu dýku a dá mi jí ke krku. Začnu křičet.... Začne nadzvedávat lem mých boxerek..... "
...
Najednou se s opravdu hlasitým výkřikem probudím a zjistím že ležím v posteli, ale doma rozhodně nejsem ....

•••••••••••••••••••••❤️••••••••••••••••••••
Tak jsem tady s další kapitolkou, omlouvám se za tu vsuvku jen jsem se chtěla poptat nebo ujistit ohledně příběhu. 😅❤️❤️ Moc si vážím každého názoru .... a že alespoň nějaký byl. ❤️ Teď už by měli kapitoly vycházet lépe...Taky bych vám chtěla poděkovat za více jak 400 přečtení !! 😱😱❤️ jste úžasný 💫💫to bylo asi vše ... tak doufám že se to dá číst ❤️za chyby se omlouvám a u další kapitolky zatím ahoj ❤️

♡ MarshMellow ♡