12 Hours of Punishment [RIREN] / Paused

⚜️ 7 ⚜️

,,Takže mám pro vás dobrou a špatnou zprávu....."

No tak už to vyklop, říkám si stále dokola. ,,Ta dobrá je, že ta mise by tě mohla bavit Levi a když to neposereš dostaneš za to slušnej balík. No a ta špatná že budeš pod "jejich"velením. Ale snad to nějak překousneš." spiklenecky se na mě usměje. ,,Tak to je vše a teď vypadněte." řekne už zase jeho typicky otráveným hlasem. Tak se zvedneme a jdeme pryč. ,,Hej Leviií to je hustyý, šéf tě sám vybral a budeš v jedný z nejdůležitějších misí." Začne na sedadle za mnou vřískat Hanji. ,,Buď zticha." Řeknu chladně a propálím jí vražedným pohledem ve zpětném zrcátku. Jen ztichne a začne koukat z okna. Nevím proč, ale vždycky když něco ta čtyřočka vypustí z pusy tak mě to sere. Vyrazili jsme odvézt Hanji. Po cestě už to bylo lepší, povídali jsme si o tý misi a různě to probírali. Když jsem zastavil u ní před domem rozloučili jsme se a jen jsem pozoroval, jak se za ní zavřely dveře jejího, taky dost drahého domu. Vzhledem k tomu že cesta k šéfovi a k Hanji není zrovna nejkratší, tak už byl skoro čas oběda. ,,Hele nezajedem ještě pro oběd ?" otočím se na Erwina. ,,Jo klidně ale dneska chci čínský nudle." řekně takovým tím tónem, který říká, že to prostě budou čínský nudle a nic jinýho. Jen přikývnu a vyrazím směr čínská restaurace. Po cestě tam ještě zavolám a objednám nám jídlo, abych tam na to nemusel čekat. Když tam přijedeme, tak Erwin to dojde vyzvednout a zaplatit. Konečně po dlouhý době neplatím já. Asi za pět minut, se už vrací s naším jídlem v igelitce a úsměvem na tváři. Dojedeme domů a vykydneme se na gauč s jídlem v ruce. Zapnu telku a pustíme tam Anabelle 2. Jako co vám budu povídat, film to není špatný.
Když jsme ho dokoukali bylo asi půl čtvrtý. Jen jsme tak seděli a nudili se. ,,Hele co zavolat holkám ?" zeptá se najednou Erwin. ,,No...tak proč ne." odpovím a natáhnu se pro mobil na stole. ,,Jeee ahoj Levi, dlouho jsi nevolal." ozvalo se z telefonu. ,,Co potřebuješ ?" zeptá se. Jen se do toho telefonu uchechtnu. ,,Ahoj Petro... no víš, s Erwinem se nudíme, tak nás napadlo jestli nechcete přijít a dáme nějakou párty." ,,Jo klidně tak já seženu ostatní a příjdeme třeba v pět ?" ,,Jo klidně to by se hodilo." ,,Tak zatím pa." ,,Ahoj." odpovím a típnu hovor. ,,Tak příjdou v pět, oznámím Erwinovi a jdu trochu poklidit dům. Erwin ze mi zase začne smát. ,, Zase jdeš uklízet Levi ?" dořekne a směje se dál. Radši ho ignoruju a jdu dál uklízet.

Nakonec jsme se nějak dohodly, že se půjdem projít do parku. Došli jsme tam a sedli si na houpačky. Povídali jsme si tam asi hodinku tak různě o tom, co je u nás nového. Zjistil jsem, že Armin dostal nové štěně huskyho. Má takové bílo-šedivé zbarvení a modré oči. Je neuvěřitelně roztomilý.

Po chvíli se začal zvedat vítr, tak jsme usoudili, že je taky skoro čas oběda. Slezli jsme z houpaček a Armin řekl, že nedávno objevil jednu strašně dobrou restauraci. Tak mě do ní zavedl. Přišli jsme tam a bylo to tam opravdu moc hezky zařízené. Byly tam nižší stoly a okolo nich krásný velký polštáře. K jednomu jsme se posadili a už před nás servírka položila menu. Za chvíli se objevila znovu a zapsala si naše objednávky. Já si dal ramen a Armin sushi. ,,No a co kluci ?" zeptám se Armina a usměju se jako andílek, ano Armin je na kluky, ale nikdo kromě mě to neví. ,,N-no..." zakoktá se a zčervená. Můj výraz se z úsměvu změní na překvapený. ,,....j-je tady jeden kluk." zčervená ještě víc a překryje si obličej dlaněmi. ,,No ? povídej." vyhrknu jako hladová šelma. ,,No je to jeden kluk ze čtvrťáku... J-jmenuje se Jean... možná ho znáš. Blond vlasy, hnědý oči... " Jo myslím že vím. ,,No a bylo něco? " jo já vím jsem až moc zvědavej, ale jsem jeho nejlepší kamarád, mohl by mi to říct. ,,N-no ...." ani to nedořekně a servírka před nás položí jídlo. Momentálně jí propaluju nenávistným pohledem tipu "ty brzo umřeš". Potom co odešla jsme se pustili do jídla a už mi to Armin nedopovděl. Po jídle jsme zaplatili a vydali se směr Arminův dům. Ještě jsem po cestě zavolal taťkovi, že se zdržím a vrátím se večer. Odepsal jen : ,,Jo dobře" . Jen jsem se uchechtl. Po příchodu k Arminovi, jsme se usídlili u něj v pokoji a zase hráli videohry. Asi o 4 hodiny později jsem se rozhodl vydat domů, protože bylo asi půl šestý. ,,Tak ahoj." usměju se a zamávám mu. ,,Ahoj ." Zamává nazpět. Rozejdu se noční ulicí. Už jdu asi půl hodiny a procházím skrz park, ve kterém jsme dneska s Arminem seděli. Nejsem si jistý, ale myslím si že někde za mnou praskl klacík nebo něco. Jo asi jsem naivní, ale mám pocit, že mě někdo sleduje. Nenápadně se otočím a za mnou je vážně nějaká osoba. V hnědé bundě a s červenou šálou.

Začínám panikařit, zrychlím krok. Panebože, to je jak z nějakýho špatnýho filmu. Zahnu do další ulice, která už je jen kousek od mého baráku. Otočím se jestli za mnou ta osoba pořád jde, ale už tam není. Většinu lidí by to uklidnilo, ale mě akorát vyděsilo kam zmizela. Otočím se zpět a pokračuju rychlou chůzí dál. Těsně před zahnutím k mému baráku ke mě někdo přiskočí zezadu a zacpe mi pusu. Zorničky se mi rozšíří strachem a můj tep se tak třikrát zrychlí. Vytečou mi první slzy.
Počkat..... vždyť má strašně ledový ruce !!! A-a NEBIJE JÍ SRDCE !!!!
Začnu se vzpírat, ale to už ucítím tupou bolest hlavy a poté už jen tma....

•••••••••••••••••••••❤️••••••••••••••••••••
Takže jsem tady s další kapitolkou..... konečně se to trochu pohnulo dopředu... co říkáte?
Dnešní kapitolka je trochu delší, ale je to proto, že jsem to prostě zkrátit nemohla 😂 (1017 slov btw)
To je asi vše k mým kecům a doufám že se kapča líbila.
Koment či vote potěší ♡
Vidíme se u další kapiolky

♡MarshMellow ♡

...Taky tak milujete japashop ? 😍

..... pár věcí jsem si odvezla 😊