12 Hours of Punishment [RIREN] / Paused

⚜️ 21 ⚜️

Probudil jsem se a kouknul na spícího Leviho vedle mě. Pousmál jsem se a hned zčervenal, když jsem si vzpoměl na včerejšek/ dnešní ráno.
(chápeme xD) Opatrně jsem se zvedl z postele a šel nenápadně z pokoje pryč. Konečně jsem měl čas, alespoň než se Levi vzbudí, prohlédnout si ten obří dům. Prošel jsem druhé patro a našel jsem tu pracovnu, prázdný pokoj.. asi pro hosty, koupelnu a posilovnu. Potom jsem sešel po schodech a tam byla druhá koupelna, kuchyň propojená s velkým obývákem, chodba a dveře na veliký balkón s výhledem do krásného lesa a Leviho zahrady. Dál už jsem tu moc nechodil. Vrátil jsem se zpět do kuchyně a snažil se ukuchtit nějakou snídani. Doufám že mu bude chutnat.

Zavrtím se na posteli a chci se k něčemu, spíš k někomu přitulit, ale jak zjistím, tak Eren tu není. Tak se jen natáhnu na postel a opět začalo mé zábavné zírání do stropu. Po asi 10 minutách mě z postele vyláká krásná vůně palačinek. Tak jak jsem v pyžamu vyjdu z pokoje a jdu do kuchyně.

Po asi půl hodince už slyším jak někdo jde ze schodů. Zvednu hlavu a tam jde Levi v "pyžamu" jak tomu říká. 'Aiiish!'
Jen tak si sem příjde bez trička. Zčervenám a dál se věnuju palačinkám, ale už se nemůžu soustředit a poslední spálím. ,,Aiiish ... nee chudák palačinka~." řeknu smutně když jí vyhazuju do koše. Levi na mě kouká poněkud zmateně, ale ten jeho rozespalý výraz a rozčepýřené vlasy tomu moc nepřidávají. Hodím po něm výjimečně můj perličkový úsměv a dám palačinky na stůl. ,,Uhmm Levi ještě moc nevím kde co máš, našel jsem na palačinky jen jahodovou marmeládu. Tak snad ti to nevadí." Kývnul že ne a pustili jsme se do jídla po snídani jsem uklidil talíře do myčky. Když jsem to dodělal někdo mě zezadu obejmul okolo pasu. Otočil jsem se a kdo to nebyl~Levi... Koukal jsem mu asi někam do krku a styděl se zvednout hlavu. On mi vzal bradu mezi palec a ukazováček a zvedl mi jí, abych mu koukal do očí. V té jeho ledově modré jsem se začal topit. Vydržel bych mu koukat do očí klidně hodiny. Ale to nemění nic na tom že se červenám a jsme u sebe stašně blízko. Začne se ke mně naklánět. Nevím co dělat tak jen stojím na místě a zavřu oči. Když je u mě natolik blízko že cítím jeho horký dech na tváři, tak se ozve: ,,Máš tady marmeládu~" A během ani né 2 vteřin se mi přisaje na kraj rtů, kde mi slízne tu marmeládu a pokračuje dál na mé rty. Levi mi zatlačí jazykem na spodní ret abych otevřel pusu. Ale já nevím jestli se mám do polibku zapojit. Když mi začal kousat ret tak jsem mu hodil ruce kolem krku a do polibku se zapojil. Líbali jsme se dokud nám nedošel vzduch a pak jsme se pomalu oddálili. Byl jsem červený až bůh ví kde. Asi se to Levimu nebude líbit, ale momentálně jsem ho prostě potřeboval obejmout. Takže jsem se na něj přitiskl jak nejvíc to šlo. Levi byl chvíli zaskočený, ale potom mě obejmul na zpět.

Pousmál jsem se. Je jako dítě, ikdyž na dítě je moc zkažený. (😈) Pomalu jsem ho od sebe odtáhl. ,,Nechceš dneska koukat už jen na nějaký film ? Nikam se mi nechce. Podívej kolik je hodin." Pohodím hlavou k hodinám na zdi na kterých čas ukazuje půl jedné odpoledne. Jen kývne hlavou a jdeme vybrat nějaký film. Když se konečně na nějakém shodneme, tak ho pustím a uvelebíme se s Erenem na gauči tak, že mi leží na hrudi. Spokojeně koukáme na film. Najednou jsem si všiml, že Eren mi na hrudi usnul. Začal jsem přemýšlet...'Asi jsem si ho pustil k tělu moc rychle. 'Sakra Erene co mi to děláš. ?!!' zanadávám si v hlavě. 'Miluju ho ?' na tuhle otázku popravdě neznám odpověď. Přemýšlím nad tím poměrně dlouho když v tom se ozve klepání na dveře. To je blbost nikdo o téhle vile neví. Klepání se změní v bouchání a Eren se najednou probudí se strašně vyděšeným výrazem. V očích má slzy ? 'Proč co se děje ?' ,,Erene co se děje ?~" řeknu vystresovaně. Eren se chytne za krk a bolestně vykřikne. Odendám mu ruku z toho krku a vidím jak mu modře svítí krk. ,,Erene co to je ?" V jeho očích vidím bolest a strach. Nevím sakra co mám dělat. Od dveří se najednou ozve velká rána, z čehož soudím, že je někdo vyrazil. Do obýváku mi naběhnou ozbrojení lidé se zbraněmi. Chtějí chytit Erena tak dva z nich sundám, ale další dva mě chytnou za ruce a drží mě mezitím co další tři odnáší Erena. ,,Nechte ho vy svině!!! Pusťte ho!! Slyšíte?!!! Táhněte do prdele !! ERENEE !! " jsem zoufalý. Erena odvedou a nakráčí si to ke mně do obýváku ten koho bych tu čekal nejméně. ,,Ahoj Levi~ ." Protáhne mé jméno. Bože on je nechutnej, proč že jsem to vůbec bral ? ..... proč Eren ? ,,Díky za pomoc." řekne znovu a ušklíbne se na mě. TO JE ZMRD. Se slovy 'zatím se měj' se rozloučí a odejde. Ty dva mě pustí a já mám zase možnost se hýbat. Chvíli jen přemýlím jestli je to realita, ale jakmile tu prostě Eren není, rozběhnu se rychle za těma lidma. Když vyběhnu už jen vidím jak odjíždí v černých autech. ,,Kurva!!!" zanadávám si. 'Opravdu originální ty černý auta..' proběhne mi hlavou. Můj vztek je momentálně na maximum, tak se radši seberu a jdu do posilovny, kde se nachází můj oblíbený boxovací pytel.

•••••••••••••••••••❤️••••••••••••••••••
Taaak a mám tu další kapitolku. Momentálně ve škole 😂👌🏻....Finally mám další nápady tak už by to !snad! šlo vydávat jednou
týdně 😂✨Budu se o to alespoň snažit každopádně doufám, že se vám líbila kapitola a za chyby se omlouvám
💛✨
Zase !! vám chci moc poděkovat za 6k READS ?!! ❤️❤️Děkujuu 😭 nikdy jsem ani nemyslela že by to mohlo číst tolik lidí. 😂
😂Thank jů ❤️

❤️MarshMellow❤️