před úsvitem
Oddělený od společnosti, pocity které jsem měl po opuštění domova
Z pohledu mého osmnáctiletého já, které to nemohlo strávit emoce
Díky tréninku, které zabíralo téměř celé skóre, přišla sociální fóbie
Moje vztahy získaly nulové skóre
Vždy jsem se ujistil, že mám připravené dvě masky
Skryl jsem se za obraným postojem
Vždy jsem se skrýval, jako bych byl zločinec
Nemohl jsem ani vyjít na krok z domu, který byl jako vězení
Začal jsem se vzdalovat
Od mích přátel, rodiny, všichni mě opouštěli
Nikdo se mnou nemohl zůstat a tak všichni odcházeli
Šíp stále míjel cíl zvaný lidské vztahy
Předstíral jsem, že nejsem osamělý, předstíral jsem, že netrpím
Bez důvodu jsem předstíral, že jsem v pořádku, že jsem silný
Nechoď za tu zeď, kterou jsem před sebou vybudoval
Neopouštěj mě na tomto ostrově uprostřed rozlehlého moře
