•Two•

149 10 2
                                    

Co když už nikoho nenajdu? Nikdy jsem neměla kluka. Takže jsem se s nikým nelíbala. A už jsem ztrácela naděje, že bych někoho mohla najít. Byla jsem radši sama. Teda má kamarádka Amy mi vždy zlepšila náladu. Ale tu vídám jednou týdně. A to v tanečních, kde nemáme moc šanci si povídat. Byly jsme nejlepší kamarádky, protože ona taky neměla kamarády. A navíc my dvě jsme si rozumněly. Měly jsme stejnou retardaci.

Tohle se mi honilo hlavou ve 2 hodiny ráno. Fakt jsem tak retardovaná. Fajn, jsem, ale co mám dělat, když nemůžu spát?

Ráno jsem jako vždy musel vstanout z postele. Bohužel. Něco jsem našla ve skříni a pak se oblékla.
Každé ráno je u mě naprosto stejné.

První hodinu jsem měla u nás ve třídě. Půlka hodiny byla za mnou. Nudila jsem se. Chtěla jsem začít zase kreslit na lavici, ale... Něco tu bylo jinak.

Jsem blbá já? Nakreslila jsem včera jedno srdíčko nebo 2? Vedle mého srdíčka přibylo ještě jedno. Ale bylo jiné. Uprostřed bylo zlomené. Jedna část srdíčka byla vymalovaná a ta druhá ne.  Je to jen iluze?

Chtěla jsem si to ověřit. Takže jsem pod srdíčka napsala ,,ahoj." Celou hodinu jsem nad tím přemýšlela a nemohla to dostat z hlavy. Jak je to možné?

Jestli jsem napsala jen jedno srdíčko, kdo tam teda dokreslil to druhé? To jiné?

Když jsme jely s Emily domů, všimla si, že na něco pořád myslím.

,,Co se děje?" zeptala se sestra, aby si ověřila, jestli jsem v pořádku. Mohla jsem jí říct, že jsem asi blázen a maluju na školní lavici a někdo mi na to odpovídá? Ne. Bylo by to divné.

,,Nic" ujistila jsem ji. Ona jen přikývla a dál pozorovala cestu.

Měla jsem v mysli tolik myšlenek. A smíšených pocitů, ale proč? Přece je normální věc kreslit na lavici. Ale ne na to odpovídat.

Ani nevím, proč jsem z toho byla tak mimo. Někdo se zjevně nudil stejně jak já.

------
Líbí se vám to zatím? Díky za reads, votes and comments! Jste úžasní.
- Myself

Found YouKde žijí příběhy. Začni objevovat