Chris: Promiň mi to Mio, v pondělí si promluvíme ve škole. Slibuji
Tuhle zprávu jsem ignorovala. Bylo mi líto, že na mě takhle kašle. Nevím, jestli to má cenu. Nikdy jsem nevěřila na vztahy, na lásku.
Je to blbost. Potvrdilo se to? Možná.
V ponděli:
,,Chrisi, nevím, jestli to má vůbec cenu" začala jsem rozhovor s Chrisem.
,,Mio, opravdu mi to promiň, budu se o tebe snažit" vzal mě za ruku a políbil mě na čelo.
,,Dej mi šanci" pokračoval, když jsem nic neříkala. Přikývla jsem. Je to správná volba? Možná ano.
,,Sejdeme se po škole, lásko?" řekl u mé třídy.
,,Dobře" řekla jsem a naposledy jsme se políbili a rozloučili. Chris končí o hodinu dřív.
Chris: Dneska končím o hodinu dřív, počkám na tebe, musím si ještě něco zařídit.
To něco mi dělalo velkou starost. Bála jsem se.
Hodiny utekly jak voda. Hlavou mi pořád běhalo něco.
Šla jsem před školu, když jsem se přezula do mých černých bot nike. Čekal tam. Můj princ krasoň.
,,Co to máš za těmi zády?" začala jsem se usmívat. Pokusila jsem se na to dosáhnout.
,,Víš, Míno moje, to něco byly rudé růže pro mou princeznu. Jedna z nich je umělá, budu tě milovat do té doby, dokud všechny neuschnou" řekl, podal mi růže a dal mi pusu.
,,Ale, že ty si hraješ na toho romantika z filmu. To už jsem někde slyšela" trochu jsem ho poškádlila.
,,Dobře, trochu jsem se nechal inspirovat" zasmáli jsme se oba a obejmuli se. V jeho objetí se cítím tak nějak bezpečněji. Volněji. Pohodlněji. Chci, aby tohle objetí trvalo navždy.
Ale nic není navždy.
ČTEŠ
Found You
RomanceObčas uzavřená. Občas bláznivá. Občas ironická. Občas hodná. Bez kamarádů ve škole. Ve škole je to taková nudná verze mě. Hodiny většinou nevnímám a koukám z okna ven. Vidím hrající si děti a to mi připomíná, že tam venku chci být taky. Jednou vša...
