Found You

•Seven•

Po škole:
Jojo, Mio, kdybys byla pořádná studentka, nemusela bys tu teď tak tvrdnout.

Ty hlasy v mé hlavě mě už fakt vytáčely.

,,Vypadněte už!" Zařvala jsem se zlostí a rychle se zvedla ze židle. Sakra. Já jsem blbá. Proč to říkám nahlas? Všichni se mi začali smát. Co si teď o mně myslí? Že mám halucinace? Že jsem naprosto jeblá osoba? No... Co už.

Aaa, paní Lambertová zde chce zůstat 15 minut na víc" řekla učitelka se smíchem. Jak já jí nesnáším.

Byl tu Chris. Ano, ten Chris. Divně se na mě díval. Nesmál se, jak obvykle. Ale... Proč tu je on? Co udělal?

,,Ahoj" pozdravil mě a pousmál se. Já to jen ignorovala. Dívala jsem se na náš chat s Onem. Smála jsem se. Bylo to pěkné.

Po 30 minutách:
Za chvíli mám odejít. Konečně. Pro dnešek škola končí.

,,Mia Lambertová a Chris Rogers můžou odejít" řekla nám učitelka. Proč musím jít domů s tím Einsteinem? Achh, ale konečně domů. Popadla jsem batoh s mobilem a vyšla ze dveří.

Chris si asi taky hrál na mobilu v hodině, protože udělal to samé co já.

Rychlým krokem jsem šla k východu školy.

Ahh, konečně vzduch a taky konečně se můžu podívat, co mi psal On.

ON❤️: On? Lepší přezdívku pro mě nemáš? Ahh, ty jsi tak ironická. A to se mi líbí, Míno.

On je tak sladký. Ahhh.

Mia: A jak ti mám tedy říkat? Když mi odmítáš říct své jméno? A promiň, že jsem neodepsala tak dlouho. Učitelka mi sebrala mobil, One.

ON❤️: Mé jméno ti neřeknu, ale můžeš mi říkat třeba Einsteine, krásko.

Mia: Ty a Einstein? Hah, to určitě.

ON❤️: Ty jsi taak ironická, krásko moje.

Mia: Já a kráska? To bych se hádala. A ještě k tomu tvoje? Neřekla bych.

ON❤️: Krásná jsi.

Mia: Potřebuješ brýle. Ale... Tobě se to řekne, když víš, kdo jsem.

ON❤️: Já vím, ale věř mi, nemůžu to říct, ještě ne, je moc brzy.

Tuhle zprávu jsem si jen přečetla a šla se osprchovat a spát.