Konec

44 1 3
                                    

Po čtrnácti dnech jsem byla uzdravená a byla plná energie. Elrond ještě spal a tak jsem si sedla na postel a vytáhla jsem si knížku ze skřínky a začala si číst.

Po hodině se vzbudil Elrond „jak si se vyspal" „ no docela dobře " odložila jsem knihu, přitiskla jsem se k Elrondovi. Po chvíli k nám Lindír přišel oznámil že je snídaně hotová. Elrond zašel do koupelny a já se mezitím oblékla. Když jsem byla připravená tak, Elrond vyšel z koupelny. Elrond přišel ke dveřím a otevřel dveře, naznačil abych šla napřed .

Šly jsem společně chodbou a drželi jsme se za ruku. Elrond se zastavil a políbil mě. Chvíli jsme se líbali a pak jsme šli v ruku v ruce do jídelny.

V jídelně jsme měli velký výběr jídla. Vybrala jsem si chleba a salát s mlékem. Elrond vypadal šťastně, doté doby co nedostal hlášení o Tranduilovi. Ta správa zní „Tranduil zůstat ve Středozemi." Elrond od toho hlášení byl zaražení.

Když jsem do jedla tak jsem šla projít po zahradě když mě nebavilo se procházet, sedla jsem si na lavičku a přemítala(vypadala jsem dost zamyšleně). Arwen ke mně přišla „jsi pořádku" „jo jen jsem si vybavila vzpomínky, nic mi není". „dobře budu ti věřit, že ti nic není". Sedla si vedle mě a objala mě. Pak jsme si začali povídat.

Po asi dvou hodinách k nám přiběhl Lindír „Má paní stalo se něco strašného, Tranduil jsem přijel" „ježíš snad ne kvůli mně.." „ne kvůli vám ale kvůli Elrondovi." „to ne, co po Elrondovi chce? " „to nevím". Začala jsem být nervózní . „mami to se nějak vyřeší." „ Lindíre běžte za Elrondem za chvíli tam přijdu" „dobře naschle."„ mami drže se radši půjdu s tebou" „ dobře".

Šly jsme po chodbě, já jsem začala cítit úzkost. Došli jsme ke dveřím a začala se mi motat hlava. Chytla jsem se Arwen. Arwen mě podepřela a otevřela dveře.

Uviděla jsem jak Tranduil zápasí s Elrondem a podle toho jak to vypadá tak Tranduil vyhrává. Tranduil srazil Elronda na zem. „neeee" vykřikla jsem. V tu chvíli jsem se probrala a z posledních sil jsem sebrala meč ze země a odrazila útok na Elronda. Tou sílou jsem přelomila Tranduilovou čepel a vzápětí jsem se otočila a praštila jsem ho po hlavě rukojetí. Upadl do bezvědomí. Osvobodila jsem Lindíra a stráže. „Elronde jsi v pořádku" „ ano, už ano". „ty si se řízla, neboj já tě ošetřím" Elrond odešel.

Klekla jsem si na zem, začal ze mě proudit energie a přestaly mi krvácet ruce a vyléčili se mi. Elrond přiběhl a když mě uviděl tak otevřel pusu dokořán. Když se vzpamatoval tak ke mně přiběhl a obejmul mě. Únavou jsem zůstala v náruči. Elrond poznal že jsem unavená a tak mě vzal do náruče a odnesl mě do postele.

Druhý den

Otevřela jsem oči a byla jsem překvapená Elrond byl dřív vzhůru. „vyspal si se do růžova" „ano". „jsi schopná vstát" „ano" sedla jsem si na postel a pak vstala. „co se děje?" „nic jen se převlíkni a pak přijď do zahrady. Kývla jsem a Elrond odešel. Já jsem se převlíkla a vyšla jsem z pokoje a nikdo nikde nebyl, šla jsem do zahrady.

Když jsem došla tak jsem si všimla spousty elfů. (Elronda, Galadriel, Elrohira, Eldana a Arwen). „víš ten včerejší problém s Tranduilem, pro tebe tu není bezpečno, Tranduil tě nenechá být, tak jsi dostala šanci jet do šedích přístavů" „aha, ale nemusím jet že ne" „ pokud nechceš tak nemusíš" „já tady chci zůstat" Elrond mě objal. „dobře nebudu tě nutit" po chvíli Elrond naznačil aby zvýšili obranu. „Ale jestli se ti něco stane tak...." Tak si zato můžu sama" Elrond se na mě podíval vyčítavě, a já se na něj usmála.

Paní osuduKde žijí příběhy. Začni objevovat