..... Našli ho zbitýho teď je v nemocnici rozbrečel se.
Zastavilo se mi srdce a oči se mi plnily slzy..
Co? Kdo? Jak? Proč? vymáčla jsem že sebe
Nikdo neví.... řekl
Obejmula jsem ho, nechtěla jsem ho pustit...
Když jsme se nějak oba uklidnili rozhodla jsem se jet do nemocnice.
Nechtěla jsem to říkat mamce, šílela by kdyby zjistila co se stalo Marcusovi.. Napadlo mě zavolat Haily už jí je 16 a má řidičák jestli by mě neodvezla..
∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆∆
Dojely jsme k nemocnici v běhla jsem do dveří a mířila jsme k recepci...
... 4.patro, hned první dveře na pravo..
Poděkovala jsem a šla si přivolat výtah a jela jsem do 4.patra..
Hned jak jsem vystoupila z výtahu uviděla jsem Gerd-Anne která brečela a objímala Kjella -Erika. (Neboli jejich rodiče 👏😂❤)..
Došla jsem k nim Erik si mě hned všiml..
Cai, Marcus je v kómatu... Nechtěla jsem brečet před jeho rodiči, zamáčkla jsme slzu..
÷÷÷÷÷÷÷÷÷÷÷÷
Odešli já furt seděla před dveřmi..
Je to moje chyba kdyby jsme se nepohádali nejspíš by se tohle nestalo...
Neměla jsem chodit do těch dveří ale já to musela udělat..
Otevřela jsem dveře.. Začaly mi téct slzy při pohledu nehybně ležícího Marcuse.. Všude po obličeji měl modřiny a odřeniny..
Byl v komatu, všude kolem něj přístroje..
Bylo mi ho nehorázně líto...
~~~~~~~~~~~~~~~
Marcusi, já vím že mě nejspíš neslyšíš, ale promiň, promiň za všechno co jsem udělala, měla jsem ti věřit ne se s tebou hádat, měl jsi pravdu měl jsi ve všem pravdu, chci to zpátky... Odpusť mi to...
Měla jsem pocit že mě slyší...
==============
Domů jsem jela s rudýma očima.. Nechtěla jsem, aby se tohle stalo, kdo mu tohle mohl udělat, jaký zlo?!
}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}}
Když jsem došla domů, mamka byla celá vystrašená, zjistila co se stalo Marcusovi...
Hned se mě začala vyptávat kde jsem byla.. Řekla jsem pravdu, očekávala jsem že mě seřve, za to že jsem za jejíma zádama jela přes půl Trofors, ale ona ne usmála se a řekla že je to hezké...
Nechápavě jsem došla k sobě do pokoje, napadlo mě zavolat Martinusovi jak mu je...
Nakonec do dopadlo tak že Martinus u nás bude dneska spát.. Co kdyby si ublížil...
+++++++++++++++++
Martinus přišel vzrovna né dobré náladě nedivím se mu...
Zalezli jsme do pokoje.. Povídali si, říkala jsem mu o tom jak jsem jela do nemocnice.....
Už jsme byli oba unavení.....
Zelezli jsme do postele nechtěla jsem aby spal na zemi...
Usnuli jsme v objetí... Asi bych takhle s Martinusem nikdy nespala v jedný posteli, ale nebyli jsme oba na tom zrovna psychicky dobře...
Je tu new kapitola 😊
For dancadoubkovaaa and n_gunnarsen
Je krátká nebaví mě psát dlouhý
Lav yu ❤
Wendy❤
