kapitola šestá

205 36 2
                                    

Neznámý:
  On se snad zbláznil! Nemůže subjektu dát jméno! Tohle není profesionální. To jeho chování vůbec není profesionální!
  Bylo mi hned jasné že dát na něco takového kluka co teprve vystoupil ze školy byla blbost ale poslouchal mě tu někdo? Samozřejmě že ne!
  Opravdu mu dali dva roky... Tolik promarněného času a peněz! Pokud se to dozví veřejnost, celou laborku zavřou. A to jen kvůli jednomu blbci, co má příliš velký srdce a naprosto pomatenou mysl.
  Znechuceně jsem se díval jak se k němu ta obluda lísá. Nachává se od něho drbat jak nějaký čoklík. Copak můžeme vědět co se mu přitom honí hlavou?!
  Jsou to blázni pokud si myslí, že někdy bude k něčemu užitečný. Je to mutant člověka a králíka, co ten zmůže?
  Krom těch svých plachťáků nemá nic užitečnýho.
  Dveře se pomalu otevřely a dovnitř vešla jedna moje kolegině. S rukama za zády došla až ke mě, pak se však otočila ke sklu které nás oddělovalo od té obludy a zahleděla se tam.
  Když se to tehdy pokusilo podívat se na mě, myslel jsem že vyletím z kůže. Ta odpornost byla až moc blízko a jenom upatlala sklo. Škoda že jsem mu nemohl dát elektrošok...
  ,,Tak jak to vypadá?" Zeptala se zčista jasna kolegině.
  ,,Jak asi?" Povzdechl jsem si. ,,Mizerně. Je to jen ztráta času."
  ,,Vypadá to, že mu věří." Poznamenala. Pohlédl jsem přes sklo a málem jsem se neudržel.
  Právě si tam povídali jako dva blázni. Králík něco znakoval a on hádal jak při nějaké dětské hře...
  ,,Vypadá to, že je schopný komunikace." Zamumlala a hned si to zapsala. ,,Bál se, když se probudil?" Vyptávala se mě.
  Pokrčil jsem rameny. ,,Proč se nezeptáš támhle krotitele oblud? Já s tímhle hnusem nechci nic mít."
  ,,Tak proč tu tedy jsi?" Řekla otázku a zabouchla za sebou dveře. To byla dobrá otázka, na kterou jsem ani neznal odpoveď. Měl jsem hned odejít.
  ,,Zaine? Haló?!" Ozval se tlumený hlas toho magora. Pohlédl jsem naposledy k nim. Ta obluda měla vztyčené uši a dívala se přímo na mě.
  Že by slyšel tu ránu dveří? Ale tahle místnost byla... Ten parchant!
  Jasně... Králík. Mělo mě to napadnout. Jistě nás odposlouchával a přitom oblboval mého kolegu...
  Však já už zjistím, jak se tě ty zrůdo zbavit!

Two of usKde žijí příběhy. Začni objevovat