Táborové trable ✔

Myslel jsem na tebe

Při jeho slovech jsem si vzpomněla na tátu, který vždy když jsem chtěla něco koupit říkával ať si najdu kluka, který mi to bude platit. Mamka vždy říkala opak.

,, Simone to je dobrý" odpověděla jsem mu.

,, Ne, ne, ne já na tom trvám a taky to ber možná jako omluvu za ten úlet a za to, že jsem tě už párkrát bez tvého svolení políbil" řekl mi razantní důvod proč jeho nabídku přijmout.

Ještě chvíli jsem odmítala, než na nás přišla řada a začal objednávat

,, Dobrý den prosím jeden kopeček čokoládové a .... co si dáš ty?" zeptal se mě.

,, Jablko" řekla jsem s prohraným výrazem, protože mi bylo trapné před tou paní se s ním hádat.

On se naopak výherně usmál a zaplatil. Vzal si od paní dvě zmrzliny z toho jednu podal mě spolu s Dorkou, která to divadlo se smíchem pozorovala jsme vyšly ven na lavičky, kde jsme čekaly na zbytek naší chatky, která stále nakupuje.

,, To bylo od něj milé. Kéž by to udělal taky Cedric" rozčarovala se Dorka nad jejími slovy.

,, Neboj však on to tvoje namlouvání jednou pochopí " řekla jsem soucitně.

Podívala jsem se na večerku, jestli holky náhodou už nevycházejí. A opravdu se tak stalo tak jsem na ně zamávala a za chvíli okupovaly druhou lavičku společně s plnými taškami jídla a pití.

,, Neuvěříte, co se nám stalo " řekla Dorka a já už věděla o čem se jim snaží povědět.

Holky zvědavě nastražily uši. Vše jsme jim řekly a ony spustily, jestli jsem mu už řekla o tom, co mezi námi je.

,, Víte načala jsem to, ale naštěstí mě vyrušil Emil" odpověděla jsem.

,, Jak na štěstí spíš na naneštěstí ne?"
Řekla Róza.

,, No já jsem se zamyslela a mně se líbí jak to teď mezi námi je, to flirtování a tak. Pokud za mnou sám dojde s tím, že chce něco víc tak to s radostí příjmu" vysvětlila jsem jim to.

Vypadaly, že mě chápou, a tak jsem to nechala být. Za pár minut jsme měli sraz a túru zpět do tábora.

,, Hej Kaylooo!" zakřičel na mě Simon
Už jsem v té fázi, že ho poznám pouze podle hlasu. Podívala jsem se směrem odkud hlas šel a uviděla jsem Simona, jak naznačuje, že mám jít za ním. Tak jsem tedy učinila.

,, Potřebuješ něco ?"začala jsem konverzaci.

,, Jo... vzpomněl jsem si, že když jsme jsem šli chtěla jsi se mě na něco zeptat" touhle odpovědí mi trochu zatrnulo. Naštěstí jsem si vzpomněla na jinou otázku, co mě trápila, a tak jsem mu ji položila.

,, No... chtěla jsem se zeptat.... jestli tady budeš celý měsíc nebo jen čtrnáct dní?" Vypadlo ze mě.

Abych vám tu otázku tak nějak vysvětlila maximální délka táboru je jeden měsíc, ale pro menší může být pouze dva týdny. Po těch dvou týdnech odjedou ti, kteří tady nejsou na celý měsíc a přijedou noví, kteří tady budou následných čtrnáct dní s námi, co tady jsme od začátku do konce.

,, Celý měsíc tady budu. Táta s mámou ode mne chtěli pokoj a začali nás stěhovat do nového baráku a pojedou na kanáry" odpověděl mi.

S tou odpovědí jsem byla nad míru spokojená a jen jsem s úsměvem odešla zpět za holkama, které tu pro informaci budou celý měsíc se mnou.

Po příchodu do tábora jsme vybalili nákup a následovně nás čekala večeře v podobě číny a hned po večeři nástup.

,, Teď k vyhlášení postřehového závodu" řekl Filip a začal vyhlašovat postupně po oddílech konečně přišel čas na náš osmý oddíl

,, Třetí místo Rozálie Slezáková, druhé místo Kayla Zomková a první místo Ema Fádná" oznámil hlavní vedoucí a všechny tři jsme za zvuku potlesku vyšly pro diplomy a udělaly si fotku a vrátily se zpět abychom vyslechly výsledky devátého oddílu

,, Třetí místo Simon Gon druhé místo Quentin Děravý a první místo Robert Halský" kluci udělali to samé jako my a nastup pokračoval dále

,, Před rozchodem ještě plán na zítřek, který jsme složili takto celodenní hra Klíče a indicie plus nějaké to koupání v řece či bazénu a večer překvapení"
Po tomto nástup skončil. Dřív, než jsme se stačili rozběhnout do chatek nás zastavil Emil a Gábina.

,, Takže ještě před večerkou si zahrajeme Brodění řeky" toto oznámení se týkalo samozřejmě osmého a devátého oddílu.
Šli jsme se tedy převléknout do plavek a vyrazili jsme k řece.

U řeky nám Emil vysvětlil pravidla hry, která spočívá v tom, že se vytvoří dva týmy, které budou muset co nejrychleji přepravit nějaké klacky na druhou stranu řeky vždy se vybíhá po jednom v každém týmu a vítězný tým dostane kolu a brambůrky.

Týmy byly následovné:

1.tým
Já
Róza
Dorka
Vanesa
Quentin
Cedric
A dva kluci, co neznám

2.tým
Ema
Zoe
Victorie
Patricie
Robert
Oliver
Kluk, co neznám
Simon

Hra mohla začít první vyrazili Dorka a Robert. Robert nabral náskok asi deseti vteřin dále se vydali vstříc řece Cedric a Zoe. Cedric docela očekávaně stáhl náskok druhého týmu a nějaký náskok vytvořil i pro náš tým dále byli na řadě Róza a kluk, co ho pořád neznám dokončili trať tak měr na stejno poté jsem šla já proti Victorii, a tak jsem nabrala dostatečné vedení, které nám na konci hry umazal trochu Simon, ale to nemění nic na tom, že jsme vyhráli vzali jsme si odměnu a šli do chatek.

Ema se nám zmínila o tom, že jí Oliver blahopřál k prvnímu místu a taky nám prozradila opravdu nečekanou informaci o tom, že se jí Oliver líbí.

Po cestě do chatky z druhé večeře, kterou jsem stihla mě doběhl Simon a začal konverzaci

,, Nechápu jak jsem mohl být třetí a ty druhá a jak jste nás mohli porazit v té hře" vše myslel ze srandy aspoň tomu nasvědčoval jeho výraz.

,, Podle mě když si běžel ten postřehák tak si myslel bůh ví na co " narážela jsem na pár obrázků, které si všichni brali v dvojsmysle.

,, Myslím, že vím na co narážíš, ale já myslel jen na tebe celou tu dobu"
Jak to řekl začala jsem se červenat, a taky si toho všiml, protože když jsem se s ním loučila řekl mi:

,, Jsi strašně hezká když jsi v rozpacích, ale to neznamená, že normálně nejsi" po zavření pusy mi dal letmý polibek na čelo a odešel.

Tak moc jsem se těšila do postele po tom křížovém výslechu, co na mě uspořádali holky.

Takže hned jak nám vedoucí zavelela večerku jsem usnula.