Táborové trable ✔

Salám

Probudilo mě světlo vycházející ze střechy stanu. V tu chvíli jsem sluneční paprsek proklínala, protože se mi zdál opravdu nádherný sen. Opatrně jsem otvírala oči a těšila se na spící obličej mého kluka. Jediná chyba byla v tom, že jsem neviděla Simona, ale jeho nejlepšího kamaráda Brandona. Zpanikařila jsem a prohlédla jsem si pozici ve které jsem se nacházela. Všichni ve stanu ještě spali. Brandonovi ruce byli omotané kolem mého těla a jedna jeho noha přikrývala ty mé. V žádném případě jsem nesnila o tom, že by nás někdo takhle viděl, a tak jsem se nějakým záhadným způsobem vymotala z jeho sevření a přitulila jsem se k Simonovi, který se následně probudil. 

,, Dobré ráno " pozdravil mě.

,, Dobré" snažila jsem se znít, co nejméně znechuceně z toho, že jsem noc strávila v Brandnově objetí. Ostatní nám nedali moc času na nějaký smysluplný rozhovor, protože se probouzeli jeden po druhém a ty co se ještě neprobudili, brzy probudili vedoucí. Sbalili jsme si všechny naše věci a vydali se nazpět do tábora. 

Po snídani nás čekal nástup a pravidla dnešní hry. Ve vylosovaných dvojicích budeme hledat v lese různé věci, co budou na seznamu, který nám dají. Věcí není málo, a tak je ta hra na celý den. O to víc mě štvalo, když jsem do dvojice dostala Brandona. Uvažovala jsem nad tím, že si zlomím ruku o záchod nebo si strčím ruce do krku abych se najednou pozvracela a já nemusela hrát. Podle mého úsudku Simon nevidí jeho kamaráda tak, jak ho vidím já. Jeden ze dvojice byl, ale úplně nadšený, že dnešní den stráví v mé společnosti. Ano, byl to Brandon. Už z dálky na mě házel flirtovní pohled. Když všechny dvojice byli seřazené rozdali nám seznam padesáti věcí a náš úkol byl je všechny najít a přinést je na naše stanoviště.

,, Doufám, že se orientuješ v přírodě" zahájil konverzaci Brandon. Já jsem nechtěla plýtval svými drahocennými slovy.

,, Hmm" zamručela jsem.

,, Ty jsi taková netykavka" snažil se mě naštvat. Já jsem se na něho jen blbě ušklíbla.

Hra začala a všichni se rozutekli a stejně tak i já s Brandonem. Nejdřív jsme brali věci, které jsou poblíž tábora a po obědě jsme se vrhli na ty vzdálenější jako byl ječmen, který rostl na poli, které bylo vzdálené nějaký kilometr a půl. 

,, Takže si asi moc nepopovídáme co?" zeptal se mě při cestě. Asi si všiml, že s ním mluvím jen když se jedná o hru.

,, Přesně tak" řekla jsem.

,, Ale no tak, proč mě nemáš ráda" ptal se mě pořád dokola.

,, Protože lžeš mému klukovi, o tom, kdo jsi" skoro jsem až zakřičela.

,, Jak to myslíš?" nechápavě pronesl.

,, Ty nevíš, co se stalo když tu byli ti hasiči?" docela agresivně jsem se ho zeptala.

,, Ne všichni na téhle planetě jsou dobré duše má drahá měl bys sis na to zvyknout a neboj se až Simon zjistí, co jsi udělala nic s tebou mít už nebude a ty sama mě budeš chtít"

,, Co jsem udělala" 

,, Ještě nic" řekl a otočil svojí hlavu, tak abych mu neviděla do obličeje.

Trochu mě děsí to, co řekl. On je asi blázen nebo mě tak moc chce, že by udělal cokoli.

Hra skončila. Všechny věci na seznamu byli zaškrtnuty, což znamenalo, že jsme vše našli, i když se mezi námi létali různé nadávky, alespoň z mé strany. Po tomhle vyčerpávajícím dnu jsem se těšila na volný večer. 

,, Zítra se půjde na celodenní výlet a večer bude opět volno" oznámil nám Filip na nástupu.

V chatce jsem se dozvěděla od Emy, že Oliver byl ve dvojici s Miou. To byla, ta nepříjemná zpráva. Ale to, že Róza a Quentin byli dnešními parťáky mi náladu povzneslo. Já jsem jim také pověděla, co se stalo mně a ani jedna nepobírala, co mi to Brandon říkal. 

V mém břiše bylo prázdno, protože k večeři byla ryba, kterou na jídelníčku nemám, a tak jsem s potěchou uvítala druhou večeři. Chleba s nějakým salámem není nic extra, ale lepší než kručení v břiše. celkem jsem snědla mnohem víc salámů než chlebů a taky si to vybralo svou daň. Večer, když jsem si šla vyčistit zuby, tak jsem celou svojí druhou večeři vyvrhla nazpátek. Takže jsem se neobešla bez naší lékárnice. Dorka mě tam doprovodila a čirou náhodou tam byl i Simon.

,, Co se ti stalo?" zeptala jsem se ho.

,, Moc salámu" odvětil a naznačil, že zvracel. Jeho tvář většinou oplývá barvami a smíchem, tentokrát  byl bílý, jako stěna a popravdě jsem na tom nebyla o moc lépe. 

,, Tak co se vám stalo" zeptala se nás lékárnice. Oba jsme odpověděli to samé. Dala nám nějaký prášek a poslala nás do chatky s tím, že se jí máme ráno přijít ukázat. Cestou do postele mě Simon chytil za ruku a Dorka se na nás usmála a když jsme došli před chatky nechala nás o samotě. 

,, Když jsem tam tak seděl říkal jsem si, že ti nemůžu dát pusu, ale jak se na to tak koukám jsme na tom stejně" pronesl a rukou si mě přitáhl k sobě a dal mi pusu. Chtěla jsem si s ním popovídat o Brandonovi, ale Simon mi řekl něco, co mě přinutilo si to nechat na příští den.

,, Kaylo, i kdyby ti bylo dobře hraj, že ti je šatně, dobře" já jsem jen přitrouble kývla.