Příběhy z Temného hvozdu

3.

  Legolas ujížděl, co mu síly stačily. Desítky vrků již pobil, ale stále přibíhali další a další.
  Mířil směrem ke Skalnatému brodu a doufal, že se mu u jeho břehů podaří zachránit.

  S Aragornem se již setkal. Projeli spolu téměř celou Divočinou, ale Aragorn se od něho odpojil u Lórienu. Sám tam týden pobyl také.
  Poté musel Legolas pokračovat sám, a protože se mu ještě zpátky k otci do Lesní říše nechtělo, rozhodl se, že prozkoumá okolí Šedých hor. Tam právě narazil na smečku vrků, naštěstí bez skřetích jezdců.

  Už se blížil k brodu, když v tom jeden z vrků skočil po jeho běloušovi a strhl ho k zemi. Legolas vyletěl ze sedla, udělal ve vzduchu mrštný kotoul a dopadl s lehkostí na zem. Připravil si luk a natáhl se do toulce pro šíp. Žádný šíp však nenahmatal a poslední dýky zanechal v souboji s dvojicí skřetů před dvěma týdny.
  Byl v pasti.
Smečka zbylých vrků ho obklíčila.

  Když se Thranduil chtěl za soumraku nenápadně proplížit ke stájím, zaslechl nemalý rozruch u hlavní brány. Nedalo mu to a přistoupil blíže ke skupince elfích strážců, kteří s někým horlivě debatovali.

  „Tady teď nemůžete být! Král nepřijímá žádné hosty," vykřikl rozčileně jeden z lesních elfů.
  „Jak už jsem říkal, jsem přítel a nesu králi důležitou zprávu, která se týká vaší říše," pronesl klidným mužským hlasem neznámý.
  „Tak dost. Král...," vykřikl znovu elf, ale Thranduil ho zarazil.
  „To by stačilo. Co mi chceš?!"
S těmito slovy si stáhl kápi a odkryl svoji tvář.

  Všichni strážci se naráz s údivem ve tváři otočili i neznámý pozvedl hlavu, kterou měl zakrytou kápí.
  „Tato informace je příliš důvěrná, aby jsem ji sděloval před deseti strážnými," prohodil neznámý, bez jakéhokoli záchvěvu strachu v hlase.
  „Dobrá tedy. Odveďte ho prozatím do žaláře. Až budu připraven, předvolám tě," odpověděl chladně Thranduil, věnoval neznámému krátký zvídavý pohled, otočil se a beze spěchu odcházel zpátky do svých komnat.

  Tauriel vystřelila šíp a zasáhla vrka, který srazil bělouše k zemi, do srdce. Legolas se prudce otočil na místo odkud šíp vyšel, a když spatřil Tauriel, usmál se na ni. Úsměv mu za chvíli vystřídal kamenný výraz. Tauriel mu hodila své dvě dýky a on se pustil do zabíjení.

  Když padl poslední vrk k zemi mrtev, Tauriel sesedla z koně a mlčky pozorovala Legolase, jak se marně snaží dostat bělouše na nohy.

  „Má zlomené obě přední nohy a silně krvácí," podotkl posmutněle a podíval se na Tauriel.
  „Kde jsi na tu smečku narazil," zeptala se ho, jako kdyby ignorovala, co právě teď řekl.
  „U Šedých hor, ale další můžou být poblíž. Měli bychom vyrazit."
  Bez dalších slov vykročil k Taurielinu koni, s lehkostí se na něj vyšvihl a znovu se na Tauriel usmál.
Ta mu úsměv oplatila pouze váhavým pousmáním a vyšvihla se na koně za ním.
  Poté Legolas pobídl hnědáka k jízdě, aniž by tušil, kam má namířeno.

Ahoj všichni,❤️
a je tu nová část.
Doufám, že se vám moje pokračování Hobita líbí. Pokud ano, dejte mi *, budu moc ráda. Za každý hlas moc děkuji.😙

Jak se příběh bude dále vyvíjet?

Kdo je tajemný neznámý a s jakou zprávou dorazil za Thranduilem?

Kam se vydá Legolas a Tauriel?
A jak se jejich vztah bude vyvíjet?