United [J.B.]

Deník doktora Hamiltona

20. 10. 2016

Když jsem se dnes večer vracel domů z práce a procházel tmavou ulicí, napadlo mě, co teď asi dělá Chloe? Má strach ze tmy?

Většina lidí se tmavých a temných míst bojí. Je přirozené mít strach, když nevíme, co se v té tmě ukrývá. Zvláště pokud nám už jednou ublížilo to, co se z ní vynořilo.

Strach nikdy nebyl náš nepřítel. Naopak, pocit strachu k nám vždy přichází jako varování a my bychom ho měli vyslyšet. Není to slabost. Každý se něčeho bojí. Ať už je to Jason, který má hrůzu z klaunů, nebo Chloe, jejíž strach pramení ze tmy a obrazů, které musím na naše sezení sundávat.

Jason se možná bojí klaunů, ale na druhou stranu, se zase neobává tmy. Vlastně se v ní cítí v bezpečí. Skrytý ve stínech. Ta rouška temnoty mu dodává pocit jistoty. Protože on je ten, který v ní získává výhodu.

Dnes jsem tyhle dva sledoval. 

Sledoval jsem Chloe a Jasona, který stál za ní aby ji chránil. Nebo alespoň tak se to z mého úhlu pohledu zdálo být. A když k němu Chloe po krátkém zaváhání nakonec natáhla svou ruku, zrodila se mi v hlavě myšlenka.

Jason bude ten, který provede Chloe tmou. Upřímně si myslím, že je to právě on, kdo by to mohl dokázat. Konec konců, jsou to dvě zlomené duše, které potřebují zachránit. A  navíc.. Něco v nich je.

Naučil jsem se v lidech vidět už ledacos. A to co jsem dnes spatřil v Chloe a Jasonovi, bylo něco co nemohu dostat z hlavy. Jako kdyby tihle dva hledali jeden druhého, aby se nakonec navzájem zachránili. A s tím se dá pracovat..

Zdravím své nejoblíbenější čtenářky;P Máme tu něco málo ze soukromého deníčku Dr. Hamiltona a i přes to, že číst si v cizím deníku je jedna z věcí, která se opravdu nedělá, protože to prostě není hezké... Tak jako co bych vám nedopřála že :D :D Nicméně, chápu, že i když je to zakázaný, tak vás stejně zajímá víc Chloe a Jason, takže až se nám tohle story trošku rozjede, nebudu už s timhle Oh, Dear Diary, tolik otravovat :D

Zatím papapa:* -Car