10.Chapter

2.6K 148 30
                                    

Zdravím všechny své drahocenné čtenáře💕 Tak zase po sto letech jsem tady s jednou částí. Šok pro všechny, zcela chápu. U posledního dílu mi do komentářů napsala jedna slečna "Na novou část se můžeme těšit zhruba za půl roku?:D", jakože haloo, damn girl, trefila jsi to přesně💕😅 Vtipné a zároveň i smutné, ale co už. Nic vám slibovat nebudu, netuším, kdy se ve mně zase ozve spisovatelské střevo😅 Užijte si dnešní část💕💕

-Love, Carღ

Chloe

„Nuže Chloe, od našeho posledního setkání uplynul týden. Rád bych věděl, jak se dnes cítíš." Doktor Hamilton seděl ve svém křesle, s klidným pohledem v očích a brýlemi na špičce nosu. Vypadal tak vyrovnaně.

Odpověď na jeho otázku jsem nenacházela. Byla jsem vyčerpaná. Zlomená a vyčerpaná.

„..Já nevím." Odpověděla jsem upřímně. Sklopila jsem hlavu a nervózně si pohrávala s prsty.

„Posledních pár dní mi není zrovna nejlépe." Pro upřesnění, od doby, co se tady ukázal Christian. Doktor Hamilton přikývl.

„Všiml jsem si, že jsi měla návštěvu." Prudce jsem k němu vzhlédla, když to zmínil. Má reakce mu samozřejmě neunikla.

Christian Di Matteo" Vyslovil, s obdivuhodným italským přízvukem. Zamrazilo mě. Zmohla jsem se jen na pouhé přikývnutí.

„Rodinný příslušník, či snad starý známý?" Zeptal se Hamilton s malým úsměvem na rtech.

Sevřelo se mi hrdlo. Bylo mi najednou tak strašně smutno. Cítila jsem, jak mi po tváři stéká slza. Rychlým pohybem jsem ji setřela.

„Je všechno v pořádku, Chloe?" S lehce překvapeným pohledem ke mně doktor Hamilton natahoval ruku, v níž držel balíček kapesníků.

S tichým „Děkuji.", jsem si od něj jeden vzala.

„Není.." Vzlykla jsem.

„Christian.. on," Snažila jsem se dát dohromady jednu ucelenou větu, ale nedařilo se mi to. Místo toho mě zachvátil pláč.

„Ublížil mi." To bylo jediné, co jsem ze sebe dokázala dostat. A nic víc nejspíš ani nebylo potřeba. Zdálo se, že doktor Hamilton si dokázal dát věci dohromady a zbytek si správně domyslet. Nic neříkal, jen čekal, až se vypláču.

Když jsem si asi po půl hodině srdceryvného pláče otřela slzy a pořádně se vysmrkala, zatímco on trpělivě seděl a čekal, než budu zase schopná s ním mluvit.

„Pověz mi Chloe, kdo vlastně je to ten Christian Di Matteo."

٭٭٭٭٭٭

„Ahoj Bloncko," Pozdravil mě Jason, ležící na posteli s knihou v ruce.

„Ahoj," Pokusila jsem se o malý úsměv.

„Jaká byla tvá terapie?" Zeptal se s úšklebkem na tváři. Nechtěla jsem se o tom bavit.

„Co to čteš?" Měla jsem v plánu utéct od tématu.

„Upíří deníky."

Zasmála jsem se.

Jason a milostný trojúhelník Elena/Stefan/Damon? Nechtělo se mi tomu věřit.

„Páni, nikdy by mě nenapadlo, že tohle je zrovna tvůj žánr." Se zahihňáním jsem se posadila vedle něj.

„Není." Odvětil. „Ale potřebuju se nějak zabavit. A teen drama ve stylu mám si vybrat toho nebo toho, je pro teď zabavující dostatečně."

United [J.B.]Kde žijí příběhy. Začni objevovat