Chybný tah

3. Tak snadné, to nebude

Trvalo celý týden, než ve městě, ve kterém Lenka bydlela, byla opravena elektřina po velké sobotní bouři. Ten den, kdy elektřina byla konečně funkční, si Lenka prohlížela internetové články a narazila na článek ze sobotního večera, kdy bouře proběhla. Psalo se tam, že to byla přírodní katastrofa, která ničila vše, co ji přišlo do cesty. Vše vypadalo, že to byla náhoda, ale Lenka si byla naprosto jistá, že za bouři přivolanou na její město mohla ona a její vyvolávání duchů. A v ten okamžik věděla, že už se více nadpřirozenem zabývat nebude.

A sobotní děsivou noc se pokusí vytěsnit z paměti. A aby se jí to lépe vedlo, tak se rozhodla jít se Sandrou a Adélou do kina. Koupili si popcorn s colou a pohodlně se usadili do sametových, červených křesílek. Předtím, než film začal jsi holky s velkým zaujetím povídali a Lenka se po dlouhé době cítila, jako za starých časů, když ještě její babička žila.

Ale po skončení kina a opuštění promítací místnosti na Lenku zase všechno dopadlo. Všechen smutek z posledních dní. Před kinem se holky rozdělili a každá kráčela jiným směrem ke svému domu, protože každá bydlela v jiné části města. Lenka měla z dívek cestu nejdelší, tak šla svižným krokem, aby byla doma co nejdříve.

Venku se už stmívalo a Lenka zase začala přemýšlet o jejím nepovedeném vyvolávání duchů. Celý večer se hodně snažila myšlenky na vyvolávání vytěsnit z její hlavy a docela se jí to vedlo ale jak osaměla, tak dlouhá čára myšlenek o vyvolávání duchů se jí promítala v hlavě stejně jako před chvílí film v kině. Také se celou cestu domů nemohla zbavit pocitu, že jí někdo sleduje.

Nemohla se dočkat, až konečně dojde domů. A když byla od domu jenom pár metrů, tak se rychle rozběhla, popadla za kliku vchodových dveří a vyběhla po schodišti do svého pokoje, kde se zamkla a s úlevným povzdechem se svalila na postel a ležela dlouho, než se nakonec rozhodla převléknout do pyžama a jít spát, jelikož se nemohla zbavit pocitu, že jí někdo sledoval a možná pořád sleduje. Možná se někdo kouká, do okna jejího pokoje celé dny a sleduje jí. Vůbec nechápala, co jí to tak najednou popadlo. Nikdy předtím se jí nic podobného nestalo. Tak teď doufala, že hned usne a do rána se toho divného pocitu strachu zbaví. Ale trvalo jí dlouho, než usnula a celé hodiny se převalovala a v hlavě si znovu probírala události z minulého víkendu. Nakonec vyčerpáním z přemýšlení se jí uprostřed noci usnout podařilo.