Chybný tah

4. Neklidné spaní

Přestože Lenka usnula uprostřed noci, tak klidně nespala a pořád se převalovala. A mezitím vším převalováním se Lence zdáli podivné sny. Když se k ránu probudila a už nemohla oči zamhouřit, tak jsi pamatovala pouze jeden.

Sen se odehrával v místnosti bez oken. Byla to malá místnost do tvaru čtverce. Zdi měli černou barvu a uprostřed místnosti byla zavěšena obyčejná žárovka, která vydávala mdlé světlo, a tak v místnosti bylo šero. Na této místnosti bylo zvláštní, že tam nebyli ani žádné dveře. Uprostřed místnosti pod žárovkou byla dřevěná židle, na které Lenka seděla a tělem jí proudil strach. Najednou z reproduktoru, který se nacházel nahoře v pravém rohu za Lenky hlavou, začala vycházet strašidelná hudba, která hrála několik minut.

Asi po deseti minutách hudbu vystřídala slova. Zvláštní, hluboký, mužský hlas říkal pořád do kola: „Tvůj chybný tah ukončí mé trápení." Při prvním vysloveném slově sebou Lenka zděšením trhla, až se židle, na které seděla, naklonila na stranu a Lenka ze židle spadla a ta se zřítila na ní. Při dopadu na zem Lenka v levé noze ucítila řezavou bolest, protože jsi na té noze seděla. Bolest každou vteřinou byla větší a hlas opakující stále stejnou větu do kola byl každou vteřinou hlasitější. Lenka se stále více bála a přemýšlela, jak by to mučení mohla zastavit ale na nic nemohla přijít.

Když už začínala být zoufalá, tak se s trhnutím probudila celá zpocená ve své posteli a její deka v modrém povlečení spadla na zem. Ruku natáhla k nočnímu stolku, který stál vedle postele a vzala si mobil, aby se podívala kolik je hodin. Hodiny na mobilu ukazovali, že je teprve šest hodin a budík měla nastavený až na osmou hodinu. Půl hodiny ještě ležela v posteli a snažila se na nic nemyslet a jenom koukala nepřítomně na strop.

Po půl hodině, co ležela, bylo Lence jasné, že už znova neusne, tak jsi ustlala postel, oblékla si svůj světle růžový župan, který visel vedle dveří, a pak šla dolů do koupelny. Tam jsi vyčistila zuby a opláchla obličej. Poté zamířila do kuchyně, kde postavila vodu na kávu. Lenka milovala kávu a každé ráno jsi jí vařila. Její vášeň ke kávě jí přivedla k nápadu, že by mohla jít na brigádu do kavárny. A už skoro rok měla brigádu v jedné útulné kavárničce poblíž jejího domu. Zrovna dneska měla směnu od deseti hodin. Tak měla ještě tři hodiny čas.

Cítila se hodně unaveně z neklidné noci a doufala, že jí její oblíbená káva probudí, i když jsi vždy v práci může dát další. K jídlu si připravila ovesnou kaši s banánem. Tu s chutí snědla. Potom vypila kávu a sklenici pomerančového džusu a šla zpátky do svého pokoje, aby se převlékla, učesala a namalovala. Vlasy si dnes nechala rozpuštěné, akorát po stranách je sepnula pinetkami, aby jí při práci nepadali do očí.

Zbylo jí ještě chvíli času na to, aby mohla dnešní sen zaznamenat do svého deníčku. Deníček vedla už dlouho. Měla v něm zapsané všechny její sny, zážitky, no prostě všechno z jejího života. Ráda se pak ke všemu vracela a připomínala jsi to, co prožila. Po zaznamenání snu do deníčku popadla kabelku a vydala se na cestu do kavárny.