Chybný tah

5. Milé překvapení

Lenka dorazila do kavárny s úsměvem, protože bylo krásné slunečné ráno a na čerstvém vzduchu se jí zlepšila nálada, díky které na děsivý sen z předešlé noci už téměř zapomněla. V práci Lenka ráda trávila svůj volný čas, protože vůně kávy ji vždy nabila energií a také v kavárně byla příjemná a pohodová atmosféra. Přední strana kavárny byla skoro celá prosklená a tak poskytovala výhled na malebné náměstí s kašnou stojící uprostřed. Pohled na stříkající vodu byl velmi uklidňující.

Při příchodu Lenka pozdravila svého kolegu Šimona, který už připravoval kávu pro první hosty. Poté Lenka zmizela v zadní části kavárny, kde se mylo nádobí a připravovalo menší pohoštění pro hosty a tam jsi odložila tašku na stranu a oblékla jsi černou zástěru a zamířila k dalším přicházejícím hostům zapsat jejich objednávky.

V poledne se Sandra s Adélou rozhodli navštívit Lenku v práci, jelikož měli celé odpoledne volné. A ve dvě se už objevili v kavárně. Posadili se ke stolu pro tři v rohu kavárny.

„Ahoj holky, to je ale milé překvapení," řekla Lenka, když k holkám přicházela s bločkem a tužkou na zapisování objednávek.

„Ahoj," pozdravili holky Lenku ve stejný moment.

„Určitě si dáte kávu, protože ji milujete stejně jako já," předvídala Lenka.

„Samozřejmě, že si dáme kávu. Já bych si dala velké preso a čokoládový dort," odpověděla Sandra.

„A já ji prosím dám oříškové latte a punčový řez," přidala se Adéla se svou objednávkou.

„Dobře, hned vám to přinesu," řekla Lenka a šla ke kávovaru a pustila se do přípravy kávy z objednávky. Pro sebe jsi připravila své oblíbené americano a na chvíli se posadila k holkám.

„Ještě jsem neměla přestávku, tak můžu s vámi chvilku posedět a vypít jsi svou oblíbenou kávu," oznámila Lenka s úsměvem na tváři holkám.

„To je super," řekla s nadšením Adéla.

„Cestou jsem, mě a Sandru napadlo, že bychom mohli u sebe zase teď někdy přespat, akorát teda bez děsivých nápadů," narážela Adéla na zážitek s vyvoláváním duchů.

„Souhlasím se vším. Žádné děsivé nebo bláznivé nápady mít nebudu. Přísahám," souhlasila Lenka s nabídkou na společné přespání. „Mohli bychom zase přespat u nás třeba z pátka na sobotu, moji rodiče odjíždí na prodloužený víkend do Mariánských lázní," informovala Lenka kamarádky.

„To je bezva, tak v pátek třeba v pět u tebe?" zeptala se Sandra.

„Ano v pět u mě," souhlasila Lenka.

„Počítám s tím," dodala Adéla.

A jak se domluvili, tak přesně v pět hodin holky zazvonili na zvonek Lenčina domu. Lenka jim okamžitě otevřela dveře a všechny tři stoupali po schodech do Lenčina pokoje, kde už bylo na stole přichystáno malé občerstvení v podobě chuťovek, brambůrek a pomerančového džusu. „Také jako vždy už jsem objednala pizzu," podotkla Lenka.

„To je super, naše přespávání je nejlepší," řekla Adéla při usazování se na Lenky židli u psacího stolu s občerstvením.

Lenka se posadila na svou postel s fialovým povlečením a Sandra se uvelebila na koberci v tureckém sedu uprostřed pokoje. A večer plný zábavy mohl začít.