/19.

821 28 2
                                    

Jak už jsme byli pár metrů od vily, zahlédla jsem Sebastiana. Ten už tam na mě čekal. Jeho tvář byla kamenná a zírala na mě. Určitě už se doslechl, co jsem udělala. Proto jsem pohotově sklopila hlavu a dívala se nevinně do země. Když jsem došla k němu, vzal mě za paži a vedl mě do vily, a potom hned do ložnice. Za námi zavřel dveře. Já jsem se posadila na postel a čekala, co bude dál.

,,To si jako myslíš, že jsem tě vzal do města proto, aby si tu dělala problémy?!" začal svůj proslov se zvýšeným hlasem. ,, To tě snad musím mít pořád pod dozorem, aby si nic neprovedla?" pokračoval se svými řečnickými otázkami. ,, Ale ne holčičko...takhle to nepůjde. Zbytek pobytu zůstaneš v prostorách vily. Nikam jinam tě nepustím." domluvil a začal se otáčet k odchodu. ,, Počkej!" zvolala jsem na něj drze. On se zastavil a naštvaně se na mě ohlédl. ,, Alespoň ti řeknu, co jsem tam viděla..." on zhluboka vydechl, ale akceptoval má slova. Proto zůstal stát. ,,Kdybys to viděl...ti sirotci ubozí...ti žebráci..." ,,A co má být," skočil mi do řeči. ,, Má být to, že by se s tím mělo něco dělat. Uspořádáme charitativní bál nebo něco takového, ať jim pomůžeme," u toho jsem měla povzbudivý ton. ,, V žádném případě! Nebudu dávat lidem moje peníze, když tu stejně jenom budou překážet." ,, Jak můžeš být tak krutý?" skoro slza mi teď ukápla. ,, Děvenko, kdybych byl krutý, tak tvá rodina je už dávno mrtvá..." teď mě to zasáhlo. ,, Víš co? radši už běž.." otočil se a zavřel za sebou hlasitě dveře. Já se schoulila do klubíčka a lehla si na postel. 

 Až po pár hodinách jsem byla schopná vylézt z pokoje. To už byla tma, avšak Sebastian tu nebyl. Zeptala jsem se proto Charlotte, kde je. ,, V klubu, má paní," ,,Jak jako v klubu?" udivila jsem se, protože jsem tohle slovo ještě neslyšela, tudíž jsem si pod ním neuměla nic představit.  ,, V pánském přeci," odpověděla mi. ,,Pánský klub? Co to je?" optala jsem se znovu. ,, To je místo, kde se scházejí muži a řeší různé věci." ,, A tam teda nejsou žádné ženy? Když je pánský?" Teď se Charlotte trochu zadrhla a začervenala se. ,, No paní víte.... Tam jsou ženy, ale které jsou za to placené aby tam byly," nechápavě jsem zvedla obočí a naznačila, ať pokračuje s vysvětlením. ,, Ty ženy jim tam dá se říct dělají zábavu ve formě třeba tančení." ,,Aha zajímavé.. Takže oni se tam dívají na ženy jak tančí?" ,,Dá se to tak říct." ,, Tak to abych se tam šla taky podívat," řekla jsem s jiskrou v oku, jelikož mě to nadchlo. ,,Hraběnko,ale tam nesmíte." zavolala ještě Charlotte ze dveří vily, když už jsem si to mířila směrem ze dveří zahrady do města. ,,Já ji nečekaně ignorovala..."



Chudá hraběnkaKde žijí příběhy. Začni objevovat