To nepochopíš...

~10~

Když jsem vstala, tak Shawn ještě spal. Šla jsem se tedy převléct do šedých tepláků a vypůjčila jsem si od Shawna bílé tričko. Vlasy jsem stáhla do drdolu a šla dělat snídani.
Připravila jsem si těsto na palačinky a za nějakých třicet minut jsem to měla hotové. Všechny jsem namazala nuttelou, zamotala a nandala na talířky. Nakonec jsem to polila horkýma malinama, vzala oba talíře a šla nahoru.
Shawn ještě spal, tak jsem položila talíře na stůl a políbila Shawna na tvář. Hnedka se mi naskytl pohled na jeho úsměv. "Dobré ráno." Se ozvalo z jeho úst, ale oči měl stále zavřené.
"No dobré. Máš tu snídani ty Růženko." Zasmála jsem se. "Ooo... už to cítím." V tu chvíli otevřel oči a posadil se. Podala jsem mu talíř s palačinky a viděla jeho spokojený úsměv. "Pojď ke mně." Poplácal na místo vedle sebe. Hnedka jsem si tam sedla a pustila se do toho taky.

************

Sedim u Shawna na posteli a snažím se si zapamatovat látku z biologie z které budeme zítra psát. Shawn se sprchuje, takže na to mam aspoň chvíli klid.
Když přišel ze sprchy, tak se usmíval od ucha k uchu. "Co ti je, že se furt směješ?" Hodila jsem na něj překvapený pohled.
"Nic, jen jsem šťastnej." Usmál se snad ještě víc. "A z čeho?" "Z toho, že můžu být s tebou a z toho, že se hezky usmíváš." V tu chvíli jsem propukla v smích. "Ty jsi pako Shawne." Smála jsem se až mě bolelo břicho.
Pak jsem se zvedla a šla se také vysprchovat. Po sprše jsem si ještě párkrát přečetla biologii a šli jsme spát. Nemohla jsem chvíli usnout, protože jsem byla zvyklá chodit spát pozdě. Ale nakonec jsem usla namáčklá na Shawnovi.

*********

Zrovna sedím v lavici a snažím se vnímat učitelův výklad. Bohužel marně, protože mám plnou hlavu Shawna. Někdy se na sebe podíváme a usmějeme.
Když konečně zazvoní, seberu si věci a vyrazím na francouzštinu.
"Mio! Počkej!" Slyším za mými zády a otočím se za tím hlasem.
Byl to Shawn. Nečekaně. "Co potřebuješ?" Mile jsem se na něj usmála. "Dneska končíme stejně jako vy, tak se chci zeptat jestli by jsme nešli třeba na zmrzku." Usmál se na mě a odhalil tak své krásné zuby. "Tak fajn." Objala jsem ho. Asi to nečekal, protože se trochu zarazil, ale nakonec mě také obejmul.

Po škole jsme šli spolu na zmrzlinu a pak se chystali domů."Tak pojď." Usmál se Shawn. "Shawne já půjdu asi domů." Podívala jsem se na něj a on mi věnoval smutný pohled. "Mio ne. To nemůžeš. Nechci aby jsi byla u tý zrůdy která tě má jen jako buzerovací panenku." Dopověděl to a ve mně to začal vřít. "Shawne, mohu si dělat co chci a ty mi v tom nezabráníš. A moje matka neni zrůda. Možná tak vypadá, ale dokáže být i hodná." Zamračila jsem se na něj lehce.
On se jen ironicky zasmál. "Ale Mio. Sakra probuď se. Ona ti jen ubližuje. Má tě jen proto, že ti ještě neni 18. Kdyby uměla být hodná, tak tě nemlátí."
V tuhle chvíli jsem ztratila slova. Dostal mě. Začala mi téct slza po tváři. "Neee... Mio neplakej prosím. To jsem nechtěl." Řekl smutně a chtěl mě obejmout, ale já se mu vysmekla. "Shawne... asi už půjdu." Trhavě jsem dokončila větu. Otočila se a odešla.
To jsem ale nečekala co mě čeká doma.

Noo... další kapča je tu💪😉 doufám, že se líbila😂❤ a myslim, že se máte dále na co těšit😉❤
-Tessie💜