Kapitola 8😌

2.4K 57 7
                                    

Bylo mi pořád špatně a pořád mě bolela hlava ale aspoň jsem se vyspala. Ještě, že nebyla ta škola a byl víkend.

Hned po chvilce přišel můj bratr (John) do mého pokoje a dal mi do ruky sklenku vody a nějaký prášek.
Bratr: na, tu máš. Mělo by ti to zabrat na to, aby ti nebylo tak blbě.
Celkem dost mě překvapilo, že můj bratr je úplně v pohodě.
Já: proč ti není taky tak špatně? John mi jenom naznačil ať popřemýšlím a po pár minutách, no vlastně ani né to, mi to cvaklo, já blbá, vždyť on byl na tolik akcích, ruzných párty, dokonce i houseparty, že on si na ten chlast zvykl.

Když jsem konečně zapila prášek, koukla jsem se na mobil kolik je hodin, jenže jsem viděla zprávu, kde bylo napsané jméno Justin. Měla jsem úsměv na tváři protože jsem si vzpomněla na včerejšek, jak moc byl ten den úžasný. S ním. Zprávu jsem si šla hned přečíst. Dočetla jsem se, že na tu párty nikdy nezapomeneme a jestli třeba nechceme s Veronicou zajít ven, že by šel i Lukáš a on, nenapsal vůbec kdy, ale odepsala jsem, že klidně můžeme. Byla jsem za to celkem ráda, že mají zájem s námi chodit ven a vůbec se s námi stýkat.

Potom jsem šla dolů si udělat snídani. Snídani jsem si odnesla do pokoje, abych se mohla koukat na film, který jsem chtěla už hrozně dlouho vidět, ale nikdy jsem na to neměla čas. Popravdě jsem byla celkem ráda, že rodiče nejsou doma a jsou na dovolené, aspoň je doma klid. Nemyslím to zle, ano? Pousmála jsem se nad vším.
Když jsem šla odnést talířek od snídaně, najednou někdo zaklepal na dveře. Vůbec jsem netušila, kdo by to mohl být a musím říct, lituji, že jsem ty dveře otevřela. Najednou na mě nakoukla Veronica a za ní stál Justin a Lukáš.

Panebože na místě bych tu Veronicu zabila.

Stála jsem v pyžamu, nenamalovaná a vlasy jsem měla rozcuchané.
Co - co tu děláte?
Veronica: tak rodiče máš na dovolené a tvému bratrovi to vadit nebude, že půjdeme k tobě domů. Jinak vypadáš moc pěkně. Zasmála se a Lukáš taky ale Justin se spíš ušklíbl a trošku pousmál.

Nech si ty svoje kecy. Ani jste nenapsali. Veronico potřebuji si s tebou promluvit.

Kluky jsem pustila do obýváku a Veronica se mnou šla do kuchyně.

To jsi mi třeba nemohla říct, že dojdete s klukama. Jako víš jak vypadám před Justinem?
Veronica: joo tak tobě se líbí Justin jo? Mm. Promiň ale vypadáš fakt pěkně. Zase se začala smát.
Nech tohooo. Jdu se převléct do pokoje. Bež za nimi a dej jim něco na pití, díky.

Když jsem zavřela dveře od pokojíčku myslela jsem, že se na místě zabiju. Nemohla jsem uvěřit, že takhle jsem stála před Justinem. Stydím se za sebe.. Asi něco přes půl hodiny mi trvalo než jsem se nalíčila, oblékla a upravila. Když jsem konečně vyšla s pokojíčku, šla jsem směrem ke klukům a k Veronice.
No kde jsi byla tak dlouho? Řekla Veronica. Jen jsem protočila očima a trošku se pousmála.

Několik hodin jsme kecali a potom Veronica odvedla do kuchyně Lukáše, aby nám přinesli něco na jídlo. Opět jsem byla sama s Justinem. Zapla jsem televizi, aby nám tam aspoň hráli písničky a když jsem zrovna hledala óčko, viděla jsem, že Justin na mě pokukuje. Cítila jsem se trošku nepříjemně, jak se na mě tak koukal, ale najednou něco řekl.
V tom pyžamu jsi vypadala celkem hezky. Pousmál se a ušklíbl.
No moc pěkně. Pousmála jsem se.
Škoda že tu nejsme sami. Byla by větší sranda. Tato věta mě celkem zaskočila a začervenala jsem se ale v tu dobu, když jsem něco chtěla říct, zrovna přišla Veronica s Lukášem. Byla jsem i ráda ale celkem mě to i naštvalo, že takové krásné povídání přerušili.

Po chvilce kecání a sezení Veronica řekla: heej a co kdyby jsme šli do bazénu? Můžeme? Ušklíbla se.
Musím uznat, že mě tato věta dost zaskočila protože představte si jít s klukama do bazénu. Heleee já nwm. Stejnak nemáte plavky takže.. Když jsem řekla tuto větu tak si všichni tři vytáhli s batohu plavky. Ani jsem nevěděla co říct, prostě jsem jako debil čuměla s otevřenou pusou.
Nemusíš mi děkovat, řekla Veronica. No tak ok jdeme do bazénu. Vypadalo to, že se mi do toho bazénu s něma nechce ale popravdě tam uvnitř jsem se celkem i těšila. Kluci se převlékli v obýváku a my jsme šli do pokojíčku. Veronica mi nabídla, že mi vybere plavky tak jsem to teda nechala na ni. Vybrala mi asi ty kde mám ten největší výstřih a spodek které jsou skoro jako tanga. Myslela jsem, že ji zabiju. Jednoduše chtěla aby se měl na co koukat Justin nebo já nevím. Několikrát jsem jí říkala, že toto si na sebe nedám ještě před něma ale prostě mě donutila. Ona mě totiž donutí úplně ke všemu. Bohužel. Když jsem si ty plavky na sebe oblíkla, zdálo se mi jak kdybych byla nějaká odhalená štětka nebo já nevím co ale Veronice se to dost líbilo už od toho pohledu. Kluci čekali už v bazénu na nás než dojdeme. Popravdě jsem se dost styděla být tak odhalená. Veronica hned skočila do bazénu jen já tam stála jak debil. Viděla jsem jak se mi Justin čumí do výstřihu a celou si mě prohlíží. Vůbec jsem do té vody nechtěla jenže oni mě celou dobu přemlouvali. Najednou Justin řekl: mám tě snad do té vody dostat? Vyšel s vody a celý mokrý mě vzal do ruk, mně se udělala husina po celým těle protože ta voda byla celkem studená. Odvedl mě na kraj bazénu a zašeptal: jsi připravená? A hned po tom skočil semnou do bazénu. Když jsem se vynořila řekl, že to nic nebylo a já na něho cákla vodu, že mě takhle dostal do vody. Začala jsem se smát a začala jsem mu "utíkat". Bohužel jsem nebyla tak rychlá a on si mě přitáhl k sobě a držel mě v pasu. Koukali jsme se do očí ale Veronicu a Lukáše to očividně nezajímalo protože tam dělali svoje kraviny. Popravdě jsem si myslela, že zrovna dneska je ten čas kdy budu cítit jeho rty ale když jsem přibližoval tak mě hned potopil. Vůbec jsem to nečekala a hned jak jsem se vynořila se mi začal smát. Jenže to nebyl normální smích, to byl záchvat smíchu. Nejraději bych ho na místě taky utopila ale vím, že to nedokážu. Jediný co jsem mu na to řekla: šak počkej toto ti vrátím. Justin se pořád smál a jenom řekl: to těžko ty potápěčko a smál se dál. Byla jsem na něho tak naštvaná ale celkem jsem se i nad tím vším pousmála.
______________________________
Taak po dlouhý době nová kapitolka. Omlouvám se za neaktivitu ale užívám si prázdniny. Na oplátku je tato kapitola o 400 slov delší než minulá takže doufám že jste rádi😂❤ Zatím, Elisabeth 💕

first kisses (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat