first kisses (CZ)

Kapitola 10👩🏻‍💻

Harry mě teda odvedl do třídy. Naštěstí chodil do jiné třídy. Ještě než odešel mi řekl, že si mám dávat pozor s kým se to bavím. Vůbec jsem ho nechápala a ani vlastně nechtěla. Vím, že všechno co řekl jsou akorát sračky nebo aspoň doufám. Když do třídy přišla Veronica řekla, že na mě před třídou čeká Justin, ale že si mám pohnout protože za 3 minuty zvoní. Hned jsem si teda stoupla a šla za ním.

 Justin: Ahoj ani jsi mě neobjala. Ušklíbl se.

 : promiň nemohla jsem protože ten Harry. Protočila jsem očima a objala ho.

  Justin: Je s ním nějaký problém? Klidně to vyřídím:). 

: nene nech to být. Už běž do třídy nebo to nestihneš. 

Hezky se na mě usmál a pozdravili jsme se a já šla zpátky do lavice za Veronicou. Škola utíkala, jako kdyby to byl týden a už jsem se těšila na domov a až si lehnu do postele. Po škole jsem se nikde nezdržovala a šla rovnou domů. Chvíli jsem volala s Veronicou a potom jsem si šla dělat nějaké povinnosti do školy, nic zajimavého.

Ráno do školy jsem šla bez Veronicy, říkala totiž, že půjde s Lukášem a já jsem si řekla, že toho využiju a půjdu sama.

Když jsem vcházela do školy uviděla jsem zrovna Justina a jeho elitu. Snažila jsem se jít co nejvíce kolem nich, abych Justina mohla pozdravit a taky se to stalo, jenže byl tu problém. Když jsem kolem nich prošla a pozdravila Justina ani se na mě nekoukl a vůbec mě nepozdravil a já nevím proč ale i to mě celkem naštvalo protože vím, že ten pozdrav dobře slyšel a vůbec jsem nevěděla, co si mám zrovna myslet. Druhou vyučovací hodinu jsem měla s Justinem a rozhodla jsem se toho využít a zeptat se ho, co se děje nebo proč mě vlastně nepozdravil. Druhá hodina začala a já přemýšlela jestli se ho mám zeptat teď nebo až po hodině a nakonec jsem se dokopala k tomu, že se ho zeptám po hodině až půjde do jiné třídy. Musím říct, že druhá hodina utíkala tak dlouho, že jsem byla ráda, že konečně zazvonilo na přestávku. Hned jsem si sbalila učebnice a šla odchytit Justina.

„Heej Justine!" řvala jsem.
J: no, co je?
Mohla bych se tě na něco zeptat?
J: no můžeš. Pousmál se
Proč jsi mě dneska nepozdravil? Zdravila jsem tě a to moc dobře víš, vím, že jsi to slyšel
J: já jsem tě neslyšel, ty jsi mě dneska zdravila?
Jako vážně Justine?! Já vím, že to moc dobře víš.
J: hele nevím co tu meleš za sračky, musím
Prosím?!! Získala jsem si pozornost na celé chodbě a začala jsem být dost naštvaná.
J: přestaň, všichni se na nás koukají.
Chvíli takhle stál a víc k tomu neřekl, jen tak se otočil a odešel.

Možná vyvádím kvůli úplné kravině ale nevím, kdo si tu stěžoval, že ho neobjímám a nezdravím. Nevím co se s ním děje a vím, že se takhle ke mně nikdy nechoval.

Že by se začalo ukazovat, jaký Justin doopravdy je?
——————————————-
Ahooj. Po dlouheee době je tu 10 kapitola. Nechápu, že o tuto knížku je celkem velký zájem ale rozhodla jsem se v ní pokračovat. Vaše Elisabeth🖤