Dlouhá cesta // m.y.gi/p.j.min

24.kapitola

"Páni," zavýskl JiHyun, když jsme došli na pouť. "Tys nikdy nebyl na pouti?" Zeptal jsem se a on hned vrtěl hlavou. Překvapilo mě to. Většina dětí v jeho věku už na pouti byla. Byli tu i tříleté děti maximálně co jsem tak koukal. "Tak pojď na kolotoč," usmál jsem se a šel s nimi na dětský kolotoč se zvířaty. Zaplatil jsem mu a JiHyun se nadšeně rozeběhl na koně. "Hlavně se drž," napomenul ho JiMin a JiHyun se chytl. Nadšeně k nám pak přiskákal. Usmál jsem se. "Tak pojď," vzal ho JiMin za ruku aby se neztratil. JiHyun natáhl druhou ke mně a já na něho překvapeně koukl. Ale pak jsem ho za ní vzal. Procházeli jsme poutí. "Labutě, co ty na to?" Ukázal jsem na labutě točící se nahoře. Hned nadšeně kývl. "Ale půjde s tebou Min, ano? Aby jsi nespadl," řekl jsem a on kývl. JiMin se na mě koukl, ale pak tedy kývl. Zaplatil jsem jim to i přes JiMinovi protesty a počkal na ně. Za chvilku přišli. JiHyun táhl JiMina za ruku a smál se. Usmál jsem se. Vzal jsem ho k losům, kde jsem mu koupil pět a nechal jsem ho ať si je otevře. Chlápek si ho pak nechal vybrat za body které měl. A že jich měl dost. Vybral si obrovskou myš a já se usmál. Vzal jsem mu jí aby mohl jít za ruku a neztratil se. Došli jsme na střelnici. "Co myslíš, zaslouží si bráška toho pandu?" Zeptal jsem se JiHyuna. Zamyslel se a pak kývl. "Umíš střílet?" Zeptal se malý nadšeně. "Střílel jsem od mala se svým otcem," usmál jsem se a koupil si náboje. Zkontroloval jsem si hlaveň, abych věděl jak moc jí upilovali aby nebyla přesná a podle toho střílel. Za chvilku jsem držel v náruči tu pandu a dal jsem ji JiMinovi. Usmál se a políbil mě. "Děkuju," usmál se. Políbil jsem ho a pokračovali jsme dál. "Chceš balónek?" koukl jsem na malýho. "Jo!" Zajásali. Usmál jsem se a nechal si ho vybrat. Vybral si koně. Usmál jsem se a zaplatil ho. "Neutrácej za nás tolik," povzdechl si a já se usmál. "Netrap se. Vždyť jsem skoro nic neutratil," usmál jsem se a políbil ho. "A kdybych nechtěl, tak to nedělám," řekl jsem a vzal malýho ještě na houpací loďky, jumping, autadrom a vodní balóny a tím jsme tak nějak vyčerpali dětské atrakce. Ještě jednou jsem mu zaplatil kolotoč a šli jsme koupit nějaké to sladké z pouti. Šli jsme dolů kolem krámků co tam byli. Koupil jsem mu bublifuk a nějaké hračky. Zastavil jsem se u triček a koupil mu triko s hlavou koně. JiMinovi jsem pak koupil s hlavou psa. "Jsi blázen," povzdechl si. Objal jsem ho okolo pasu a lehce ho políbil na tvář. Přitulil se ke mně. Prcek pobíhal před náma nesoucí si myš velkou jak on. Došli jsme k autu a já ho připoutal. "Pojedeme na večeři? Nechci aby si vařil. Chci aby ses věnoval mně," pošeptal jsem JiMinovi. "Nevím, prcek by se měl stravovat trochu zdravě, hlavně po dnešku," řekl a já se usmál. "Vezmu vás někam, kde vaří i zdravě," usmál jsem se a vzal jsem je do restaurace kam jsem občas zajel, když už jsem dostal hlad. Sedli jsme si ke stolu. JiMin se pročítal jídelákem. Nakonec jsme si objednali.