Dlouhá cesta // m.y.gi/p.j.min

13.kapitola

Konečně jsem se svalil na postel. Přestěhovali jsme ho, a dokonce i vybavili. „Chceš večeři?" koukl se na mě. Zavrtěl jsem hlavou. „Chci spát," zamumlal jsem. JiMin jen zavrtěl hlavou, ale já ho stáhl k sobě a usnul. Ještě jsem slyšel, jak něco nespokojeně mumlá.

YoonGi

Ráno jsem se probudil první. Opatrně jsem se nadzvedl, abych nevzbudil JiMina a rychle vypnul budík. Koukl jsem se na něho a musel se usmát. Byl hrozně sladký, rozvalil se, jak jen mohl na svojí půlce.¨

Klidně bych ho sledoval celý den, ale JiMin říkal, že bude muset skočit do práce, i když je neděle. A já jsem to Joonovi slíbil taky. Seběhl jsem tedy schody a vešel do kuchyně. Rozhodl jsem se mu udělat něco k jídlu. Neuměl jsem nijak vařit, ale jestli něco zvládnu tak díky Joonovi slaninu s vajíčky. Vím, že to není korejská snídaně, ale od doby, co se vrátil z Ameriky si to dává dost běžně. Usmažil jsem mu tedy vajíčka a slaninu a vzal mu k tomu nějaké pečivo. Došel jsem nahoru a chtěl jsem mu to potichu položit na stolek, ale nechtěně jsem praštil dveřmi a JiMinie se probudil.

(já musela :3)

JiMinie se na mě rozespale koukl, ale pak se jen přetočil na bok a zase spokojeně zavřel očka. Byl hrozně roztomilý. Položil jsem jídlo na stolek a sedl si k němu. „Vstávej lásko..." zašeptal jsem a jemně ho políbil. „Máš tu snídani a musíš do práce," pohladil jsem ho ve vláskách. „Nechce se mi," zamumlal. „To vidím, ale nedá se nic dělat. A máš tu snídani," řekl jsem. To už JiMin vystartoval do sedu. Tak kvůli jídlu jo a kvůli mně ne, jo? To si ještě vypiješ, JiMine... Slíbil jsem v duchu a podal jsem mu snídani. Políbil jsem ho a vstal. „Skočím si zatím do sprchy," usmál jsem se, odešel do koupelny a nechal jsem ho, aby se najedl. V klidu jsem si zatím vlezl do sprchy. Za chvilku se otevřeli dveře a za mnou si vlezl JiMin. „Kde se to v tobě bere?" zeptal jsem se ho. „No... Já..." zamumlal. Nechtěl jsem ho znejistit, to ani náhodou. Otočil jsem se a přivinul si ho k sobě. „Ale no tak, v klidu," políbil jsem ho a přejel mu na krk. „Gi, ne... Musíme do práce," zamumlal. „Musíme, ale ty mě tu svádíš," zamumlal jsem a líbal ho dál. „Jen jsem se šel vysprchovat... Protože trochu nestíháme," namítl. „Tak se zdržíme trochu déle..." zamumlal jsem a klekl si, rty jsem tak sjel až na jeho podbřišek... „Gi..." Chtěl něco namítnout, ale já si ho vzal do pusy a tím jsem ho dobře umlčel. Strčil jsem do něho prst a hned přidal i druhý. JiMin sykl bolestí, ale nijak neprotestoval. Vstal jsem, prudce jsem ho otočil a vnikl do něho. JiMin se opřel dlaněmi o sprchu a bolestně zasténal. Nechal jsem ho chvilku a pak jsem začal rychle přirážet. Za chvilku jsme byli oba hotový. Pomohl jsem se mu umýt a lehce ho políbil. „Miluju tě," políbil jsem ho znovu. „No jistě, tebe nebude bolet prdel!" praštil mě. Vypadal opravdu naštvaně. Že by se na mě zlobil? Ach jo... Nechtěl jsem ho naštvat, jen jsem na něho měl hroznou chuť, když se tu tak vystavil. Odešel a já šel za ním. Oba jsme se v tichosti oblíkli a vyrazili mým autem do práce. „Tak ahoj," zašeptal a políbil mě. Oplatil jsem mu polibek a odlehlo mi. Není naštvaný. Jen to dělal. „Miluju tě," přivinul jsem si ho ještě k sobě, když jsme oba vystoupili a naposledy ho políbil. „A já tebe."

p.j.min a m.y.gi

m.y.gi: tak úžasné probuzení vedle tebe... :3 V kolik končíš? Vyzvednu si tě

p.j.min: Dneska ve čtyři, chtěl by sis někam vyrazit?

m.y.gi: hm... Ty bys chtěl?

p.j.min: Možná jo, ale nebudu tě nutit, jestli se ti nechce

m.y.gi: něco vymyslím, broučku :3

p.j.min: Těším se

p.j.min: Musím makat, papa :3

m.y.gi: ne! Musíš se věnovat mně!

p.j.min: Budu. Budu pracovat s telefonem

m.y.gi: ano... HoSeokovi to vadit nebude... Ví to vůbec?

p.j.min: Neví. Pokusím se, aby si nevšiml

m.y.gi: ty... Proč to neví?

p.j.min: Neptal se? Nemusí vědět všechno

m.y.gi: stydíš se za nás?

p.j.min: Samozřejmě, že ne

m.y.gi: nechci to skrývat JiMine. Před nikým

p.j.min: Já to neskrývám, jenom jsem to prostě neřekl, ale jestli chceš, udělám to klidně hned teď

m.y.gi: věřím ti, přijdeš?

p.j.min: jo, přijdu

m.y.gi: dobře :3 těším se

p.j.min: Taky lásko a už jsem mu to řekl

m.y.gi: nemusel jsi :* nemyslel jsem to tak

p.j.min: Já vím, že ne, ale proč by to neměl vědět? Nechci, aby sis myslel, že se za nás stydím. Vykřičím to klidně do celého světa.

m.y.gi: do celého?

p.j.min: Do celého vesmíru bude-li to možné :D

m.y.gi: I tvým rodičům?

p.j.min: Bydlí v tomto světě, takže bych typ, že ano

m.y.gi: Vážně? :3 A co moji rodiče? Byl bys ochotný je poznat? :3

p.j.min: No... Snad, asi jo... Proč?

m.y.gi: přijedou zítra na návštěvu a těší se na tebe, ale jestli chceš, můžou odjet, než ti skončí práce...

p.j.min: Ne to ne, nechci tě zklamat a je také ne...

m.y.gi: vážně? Miluju tě :3