Pohled Hermiony:
Když se ráno proberu, vidím, že mi ten neznámý odepsal. Vezmu si pergamen a začínám číst:
,,Dobré ráno. Jsi hodná, že mě do toho nenutíš, a tak se tě chci zeptat, jestli by ses dneska večer nechtěla sejít. Asi kolem jedenácté v komnatě nejvyšší potřeby?"
Jakmile to dočtu, vezmu brk a napíšu mu krátkou odpověď:
,,Velmi ráda tam za tebou dojdu. Tak v jedenáct v komnatě. Ahoj."
Jdu se rychle převléct, jelikož musím na hodinu s Mrzimorem. Poté, co se převléknu, se otočím a zahlédnu zářící pergamen. Je na něm zpráva:
,,Dobře, budu se těšit. Budeme si psát přes den?"
,,Ano, klidně můžeme, ale budeme si muset dávat pozor. Ronald Weasley mi včera chvilku četl přes rameno. Doufám, že toho moc neviděl."
Schovám si rychle ten pergamen do hábitu, vezmu si učebnice a utíkám na hodinu.
Psali jsme si celý den i v hodinách, a to jsem nikdy neudělala. Ale v hodinách, co jsme měli se Zmijozelem, jsem si všimla něčeho zvláštního. Malfoy se na mě pořád díval a pořád něco psal, ale on nikdy v hodinách nepíše, když nemusí. Možná, že ten neznámý je Malfoy. Ale to je blbost. Ten mi jen nadává. No, nebudu to řešit.
ČTEŠ
Nenávist? || Dramione
FantasyŠestý ročník pro Hermionu začal úplně stejně jako ty předchozí. Volný čas trávila s nebelvírskými přáteli a Dracu Malfoyovi krom povrchního popichování nevěnovala pozornost. Jednoho dne jí však sova přinese záhadný pergamen, díky kterému si začne do...
